FabuLouis Life 4.

20. listopadu 2012 v 16:37 | *Michelle* |  FabuLouis Life


Duben 2012
"Volá ti Chris." Oznámil mi Thomas a podával mi mobil.
Vzala jsem si ho od něj a ústy naznačila, že děkuju.
"Ano?" řekla jsem do telefonu.
"Čus Katherine!" uslyšela jsem z druhého konce hlas mého "dohazovače". Přesněji řečeno dohazovače práce. Chris mi vždy dohodil nejlepší zakázky.
"Tak koho budu fotit tentokrát?" vybalila jsem na něj rovnou.
"Tomu neuvěříš, radši si sedni." Napínal mě.
"Že by konečně GaGa?" smála jsem se a sedla si.
"Ne, ale budeš stejně nadšená."
"Tak už mi to řekni!" úpěla jsem.
"Fajn, sedíš?" "Chrisi!"
"One Direction!" vyjekl.
"Koho?" řekla jsem nechápavě.
"Nesnaž se mi tvrdit, že neznáš One Direction! Kolik ti je?! Šedesát?" rozohnil se.
"Kdo to vůbec je?" popichovala jsem ho.
"Pět nejtalentovanějších kluků, jaký svět zažil." Rozplýval se.
"Začínám silně pochybovat o tvé orientaci." Rýpla jsem do něj ještě jednou.
"Chceš to nebo ne?!" urazil se. "Můžeš být ráda, že jsi ti to dohodil. Pralo se o to spousta nejznámějších a nejžádanějších fotografů z celého světa a jen díky mě to dali tobě."
"No tak promiň." Snažila jsem se si ho usmířit. "Jsem ti za to vděčná, i když nemám tušení, co je One Direction zač."
"Fajn, budiž ti odpuštěno. Zítra v deset buď na letišti, poletíš do Londýna, kde se s nima setkáš a domluvíte se na spolupráci. Mělo by to být na dělší dobu."
"Ok." Kývla jsem. "A děkuju."
"Nemáš zač. Uvidíme se zítra." Rozloučil se a položil to.
Toť vše k mé dovolené ve Francii.
"Co chtěl?" přistoupil ke mně Thomas a začal mě líbat na krku.
"Nech toho." Odtáhla jsem se od něj smutně.
"Co se stalo?" podíval se na mě překvapeně.
"Zítra v deset musím být na letišti, mám schůzku s nějakou skupinou, kterou budu fotit. Takže bych měla začít balit."
Thomas nevypadal moc nadšeně a jen pokývl hlavou. K našemu dvouletému výročí mě vzal na romantickou dovolenou do Paříže a já to takhle zkazila.
"Ty si to tady ještě užij." Letmo jsem ho políbila na tvář a chystala se jít si balit.
"Žádný takový!" chytil mě za ruku. "Bylo to pro tebe, pro nás oba, domů se tedy vracíme spolu."
Ano, domů. Už měsíc jsem pendlovala mezi Londýnem a New Yorkem, i když oficiálně byl mým domovem Londýn. S Thomasem jsme si koupili byt a náš "ideální" život nám nic nekazilo.
"Fajn." Pokrčila jsem rameny. Po pravdě mi bylo jedno, jestli se vrátím s ním nebo bez něj. Stejně na sebe nebudeme mít čas.
Sbaleno jsem měla během půl hodiny a hned jsem šla spát. Z mého návratu zpět jsem nebyla dvakrát nadšená.
"Můžeme se sem vrátit jindy." Vlezl si ke mně Thomas. "Nejsme tu naposled." Snažil se mě povzbudit.
Převrátila jsem se k němu zády a nic jsem neřekla.
Druhý den ráno jsme vedle sebe seděli s Thomasem v letadle a ani jeden nepromluvil.
"Promiň." Přerušila jsem ticho a hlavu mu opřela o rameno.
Thomas se pousmál a prohrábl mi vlasy. "V pohodě."
V tu chvíli se mi už mhouřily oči a já prostě usla.
Probudil mě až Thomasův hlas v autě, že už jsme na místě a máme půl hodiny zpoždění.
"Cože?" rychle jsem vystřelila z auta a rozhlížela se kolem. Thomas mi podával kabelku a postrkoval mě do velké budovy.
"Hoši už na vás čekají a uprav se!" přivítal mě Chris, objal mě a odběhl do nějaké místnosti po levé straně.
Uhladila jsem si sáčko a zatřásla si vlasy, abych vypadala aspoň trochu jako člověk.
Snažila jsem se vypadat elegantně a seriozně jako na každé schůzce se zákazníkem. Měla jsem bílé triko s mašlí, růžové sáčko a ve stejné barvě i lodičky, tyrkysové džíny a moji oblíbenou tyrkysovou Chanelku.
"Sluší ti to. Určitě si tě zamilujou." Thomas mě jemně políbil na rty a postrčil mě směrem ke schodům.
"Drž mi palce!" mrkla jsem na něj a vydala se po schodech nahoru.
LOUIS
Chodil jsem sem a tam po místnosti. "Na tu holku není spoleh!" zuřil jsem.
"Jo!" souhlasil Niall. "Ještě ji ani neznám a už kvůli ní nemůžu jíst!" skuhral.
"Nialle!" okřikl ho Paul. "Psala mi, že letadlo mělo zpoždění a dorazí později."
"Fajn." Odsekl mu a šel najít něco k jídlu.
Sedl jsem si na jeho místo a netrpělivě jsem ťukal nehty do opěradla.
"Louisi!" zakřičel na mě Liam, kterého mé chování už očividně štvalo.
"Sorry." Omluvil jsem se otráveně. "Jen nechápu, jak může být někdo tak nezodpovědný." Pokračoval jsem.
"Pane Bože Louisi!" vložil se do toho Harry. "Všichni jsme naštvaní, ale tohle už jsme slyšeli tisíckrát."
"Tak už dost!" zařval naštvaný Paul. "Určitě každou chvíli dorazí."
"Fajn!" uklidnil jsem se.
"No a co Katherine?" změnil téma Harry.
"Dnes se vrací ze své romantické dovolené v Paříži se svým dokonalým přítelem Thomasem, který jí to daroval jako dárek k dvouletému výročí." Ušklíbl jsem se.
"Ještě, že existuje ten Twitter." Chechtal se Harry.
Ozvalo se klepání na dveře. "Díky Bohu!" zvolal jsem a vyskočil ze sedačky, stejně tak i kluci.
"Dobrý den. Pojďte dál." Slyšeli jsme Paulův hlas z předsíně.
"Strašně se omlouvám. Letadlo mělo zpoždění, jinak chodím včas." Omlouval se milý hlas Paulovi.
"Má sexy hlas." Zazubil se Zayn.
"Zayne!" šťouchl do něj Liam.
"Už mám hlad, ať senou hne." Hučel netrpělivý Niall.
"Zní mile ne?" zeptal se mě Harry a já se na něj překvapeně otočil. Harryho úsměv se vytratil a vyděšeně zíral na osobu stojící vedle Paula. Otočil jsem se a najednou jsem přestal dýchat. Koukala stejně překvapeně jako já.
"Louisi?" postoupila vpřed a z ruky jí vypadl mobil. Všechno bylo zpomalené jako ve filmu. Jaké překvapení.
"Katherine?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama