FabuLouis Life 9.

23. listopadu 2012 v 16:38 | *Michelle* |  FabuLouis Life


"Úžasný pocit, být zpět v New Yorku!" povzdychla jsem si.
Louis na mě mrkl a pousmál se. Vzpomněla jsem si, jaké to bylo skoro před třemi lety. Teď už jsme oba jinde a přesto stále spolu.
Tour bus zastavil před hotelem, kde měli být kluci ubytováni a všichni se začali zvedat.
Vystoupila jsem a vzala si svá zavazadla.
"Máš všechno?" zeptal se Thomas.
"Jojo." Kývla jsem a čekala, než vystoupí Paul, abychom mohli odejít.
"Jdete s námi?" Paul vystoupil a s ním i kluci s Georginou, která pevně držela Harryho za ruku.
"Ne, přespíme doma." Usmála jsem se.
Harry s Louisem sebou trhli a udiveně se na mě otočili.
"Tak přece nebudeme v hotelu, když tu mám svůj byt." Pohodila jsem hlavou.
"To je pravda." Souhlasil Niall a hledal něco k jídlu.
"Já teda zůstávám v hotelu." Zazubila se Georgina a přitiskla se k Harrymu.
Lhostejně jsem pokrčila rameny. Ona i Harry si můžou dělat, co chtěj. Původně jsem myslela, že když se Georgina vrátila, tak všechno bude jako dřív, ale dost jsem se sekla v odhadu. Mezi mnou a Louisem bylo všechno jako dřív, až na to menší napětí. Už jsem pro něj nebyla ta malá holka, s kterou vyrůstal.
A abych pravdu řekla, tak mě Harry maximálně sral. V Austrálii jsem ho totálně ignorovala a o totéž jsem se snažila i teď. Nechtěla jsem, ale musela jsem.
Aspoň že s Louisem jsem se mohla normálně bavit, aniž by po mě něco chtěl.
"Tak my jdeme. Mějte se tu." Rozloučila jsem s nimi a nechala Thomase, aby mi naložil kufry do auta.
"Zítra v devět tady!" zakřičel za mnou Paul.
"Jasně!" nastoupila jsem do auta a nechala se unášet atmosférou New Yorku.
"Tohle mi chybělo." Zašeptala jsem. Thomas mě pohladil po ruce a přisedl si ke mně blíž.
Povzbudivě jsem se na něj usmála.
Snažila jsem se k němu už měsíc chovat, tak jako obvykle, ale oba jsme cítili, že se mezi námi něco děje. Bylo těžký na tom všem najít něco pozitivního, když ještě začala Georgina chodit s Harrym.
Doma jsem si ani nevybalovala, protože jsme druhý den měli namířeno do Connecticutu. Skočila jsem na postel a oddychla si.
"Chybělo ti to, viď." Konstatoval Thomas a lehl si vedle mě.
Otočila jsem se k němu čelem. "Ani nevíš jak."
Pohladil mě po tváři a začal mě líbat. Z ničeho nic jsem si uvědomila, že už nemám zavřené oči jako obvykle a vůbec mi nebuší srdce. Zavřela jsem oči a vybavil se mi můj polibek s Harrym a hned potom ten s Louisem. Ačkoliv jsem se pokoušela vybavit si krásné chvilky s Thomasem, nešlo to.
Zajel mi rukou pod tričko a hladil mě po zádech. Pořád nic.
Pomalu se blížil k zapínaní podprsenky a já ho odstrčila.
"Co se děje?" odtáhl se.
"Já - já nevím." Vykoktala jsem a vstala z postele.
Musela jsem na vzduch.
LOUIS
Po zkoušce jsem se vydal na Times Square. Potřeboval jsem klid, ale zároveň jsem nechtěl být sám. Fascinovala mě ta záře a ruch. Každý tu byl tak anonymní.
Sedl jsem si na schody a nasadil si brýle. Nechtěl jsem, aby mě někdo poznal.
Přemýšlel jsem. Přemýšlel jsem o všem, co se za poslední měsíc stalo. Rozchod s Eleanor mě bolel, ale s Katherine jako by se ve mně něco zlomilo. Pozoroval jsem ji, jak se líbá se svým přítelem a trhalo mě to na kusy. Už jen ten pocit, že s ní nejsem. Nemoct ji obejmout a líbat ji.
"Ach jo." Povzdechl jsem si a vstal. Chtěl jsem jít za Kat, musel jsem ji vidět, mluvit s ní.
A najednou jsem ji uviděl. Prodírala se davem se slzami v očích, ale i tak pořád vypadala krásně.
"Hej, počkej!" křičel jsem za ní. Přišlo mi to jako osud, že jsme byli na stejném místě ve stejnou dobu a našel jsem ji mezi tisíci lidí.
Podívala se mým směrem a strnula. Začala si utírat slzy.
"Jsi v pohodě?" dostal jsem se k ní a setřel slzu, která jí stékala po tváři.
"Vypadám v pohodě?" vzlykala.
"Co se stalo?" objal jsem ji.
"Nevím. Je toho na mě moc." Zahuhlala a pevně mě držela.
Chytl jsem ji za bradu a ona sebou zavrtěla."Chceš si promluvit?"
"A víš, že i jo?" zašeptala.
"Fajn." Chytl jsem ji za ruku. "Tak si promluvíme."
Zavedl jsem ji do hotelového pokoje a zavřel za námi.
Kat si sedla na kraj postele a těkala očima po místnosti.
Posadil jsem se vedle ní a začal se smát.
"Co je?" cukla sebou.
"Máš rozmazanou řasenku." Smál jsem se a palcem jí setřel černou šmouhu z tváře. "Tak už mi řekneš, co se stalo?"
"Ani nevím. Jen by nejraději vrátila čas." Lehla si.
Lehl jsem si k ní a opatrně ji chytl za ruku. Bál jsem se, že ucukne, ale ona se ke mně otočila a usmála se.
"Proč ho chceš vrátit?" divil jsem se.
"Protože všechno není takové, jak se na první pohled zdálo."
"Vždyť máš všechno, o čem jsi kdy snila. Pamatuješ?" pousmál jsem se.
"Nemám." šeptla.
"Je těžký ti pomoct, když jsi mi neřekla, co se děje."
"Jsem s Thomasem a nevím, jestli ho chci!" vychrlila.
Vím, že bych se neměl radovat, ale v tu chvíli jsem měl chuť křičet radostí, protože mi přišlo, že bych konečně mohl mít šanci. Místo toho jsem jí jen stiskl ruku a pohladil po tváři.
"Can we fall one more time? Stop the tame and rewind?"
Zarazil jsem se. Už jsem dočista zapomněl, jak zněl její hlas, když zpívala.
"Oh and if you walk away I know I'll fade." Zpíval jsem a přibližoval se k ní. Přivřela oči a pootevřela rty.
Jemně jsem ji políbil a zapojil i jazyk. Jen matně jsem si uvědomoval, že se k ní tisknu a, že jsem jí rukou zajel do vlasů. Touha ve mně rostla. Zajel jsem jí rukou pod tričko a nepřestával ji líbat.
"Cause it's gotta be you…" dozpívala mezi mými polibky.
"Only you…" zašuškal jsem jí do ucha a svlékl jí tričko. V tom se otevřeli dveře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama