Prosinec 2012

FabuLouis Life 22.

15. prosince 2012 v 19:16 | *Michelle* |  FabuLouis Life
HARRY
Už více než dva týdny jsem každý den seděl u její postele, držel ji za ruku a čekal, než se probudí. Doktor říkal, že by to mělo být, co nejdřív, protože je naprosto v pořádku, ale v probuzení jí něco brání a jim se nedaří zjistit co.
Posledních pár koncertů jsem nějak odzpíval a pak, díky nařízení Katherininých rodičů, ji převezli do nemocnice v Londýně.
Nechtěl jsem, aby přede mnou jen tak ležela. Byla neuvěřitelně bledá a vypadala tak zranitelně.
Můj život se teď točil jen kolem ní. Byl jsem podrážděný, s nikým nemluvil, a když už, tak jsem odpovídal jednoslovně.
"Je čas." Chytil mě Louis za rameno.
Vzhlédl jsem od Kat a stiskl jí naposledy ruku. "Už jdu."
Louis odešel a já vstal. Vím, že se Louis s Kat znají skoro celý život, ale nechápu, proč je tu pořád s ní. Bože, žárlím i v takovýhle situaci.
Před nemocnicí na nás v autě čekal Paul.
"Kde je zbytek?" zeptal jsem se ho. Jen s ním jsem zvládl mluvit normálně.
"Už jsou na místě. Chtěli, aby všechno bylo tak, jak má být." Vysvětlil mi a dál se věnoval řízení.
"Aha." Odmlčel jsem se. Proč tam s nimi teda není i Louis?
Strašně mě štvalo jen pomyšlení na to, že by k ní mohl cítit to samé, co já. Jsme nejlepší kamarádi a to by mi snad neudělal, ne? Jenže lásce se nedá zabránit. A já mu vlastně udělal to samé, i když jsem to neměl v plánu.
Auto se zastavilo. "Jsme tu." Oznámil Paul.
Všichni jsme vystoupili a Paul nás dostal skrz davy reportérů a fanoušků do budovy.
"Jak je vaší přítelkyni, Harry? Probudí se někdy?" slyšel jsem otázku. Do očí mi vhrkly slzy.
"Neposlouchej to, Harry. Ona se probudí!" objal mě Louis.
Vytrhl jsem se mu. "Dej mi pokoj!"
Louis se na mě udiveně podíval. "Jak chceš." A odešel.
"Harry," přistoupil ke mně Paul. "Vím, že to bolí, ale neubližuj si ještě víc."
"To nejde." Vyhrkl jsem.
Paul se na mě jen povzbudivě usmál a popadl mě za rameno. "Už na nás čekají, tak jdeme. A drž se!"
Na pódiu byl velký stůl, šest židlí pro nás a Paula a mikrofon.
Místnost byla plná reportérů z různých novin a časopisů.
Celou tu tiskovou konferenci jsem tak nějak nevnímal. Myšlenkami jsem byl u Kat.
"Jak se cítíte ohledně konce vaší tour?"
Mikrofonu se chopil Liam. "Víte, celá Up All Night Tour byla naprosto úžasná. Měli jsme možnost poznat část našich fanoušků a za to jsme vážně rádi, ale už bylo načase vrátit se domů."
Zvedl se jiný reportér a vysypal na ně další otázky. Úplně všechno šlo mimo mě, takže jsem si ani neuvědomil, že už je skoro konec.
"Na závěr konference," zvedl se Paul. "by chtěl pan Styles učinit důležité prohlášení." Kluci se také zvedli a začali tleskat. Dodali mi tím podporu a konečně jsem byl schopný se postavit.
Paul mi podal mikrofon a já se zhluboka nadechl. "Vzhledem k tomu, že poslední dobou vzniká tolik řečí o mém život, chtěl bych učinit prohlášení. Ano, mám přítelkyni. Jmenuje se Katherine Crown, je to nejúžasnější holka jako jsem kdy poznal, myslím to s ní vážně a všichni by se s tím měli smířit. Teď je bohužel v nemocnici. Srazilo ji auto a odjelo. Rád bych věřil tomu, že to nebyla žádná z našich fanynek, ale tolik z nich jí posílalo výhružné vzkazy. Doufám, že ten kdo to udělal, za to zaplatí! Už čtrnáct dní mluvím k bezvládnému tělu a chci zpět tu holku, s kterou jsem se smál a hádal, která mě vždycky podržela. A chci ji prostě zpět. Ona si nezasloužila nic špatného. To, že jsem si ji vybral za svou přítelkyni přece není zločin. Miluju ji a vždycky budu. Můj život se momentálně točí kolem ní a…"
Přerušilo mě zvonění telefonu. Nemocnice!
Ani jsem se neobtěžoval se omlouvat a přijal hovor. Zpráva, kterou jsem obdržel, byla to nejlepší, co se mi mohlo stát.
"A právě se probudila!" řekl jsem šťastně.
Položil jsem mikrofon na stůl a seběhl z pódia. Jediné, co jsem v tu chvíli chtěl, bylo být s ní.
"Myslím, že tisková konference je oficiálně ukončena." Oznámil Paul a i s kluky se za mnou rozběhl.
Netrpělivě jsem na ně čekal u auta. "Dělejte!" křičel jsem.
Během pár vteřin jsme všichni byli na cestě do nemocnice. Všichni byli nadšení, ale Louis asi nejvíc. Štvalo mě to. To, že v tom určitě není jen přátelství.
Když jsem ji spatřil sedět na posteli takovou jako dřív, úplně jsem přestal dýchat.
"Katherine!" zajásal jsem a vrhl se jí kolem krku. Byla pořád tak křehká.
"Harry…" zašeptala a vjela mi rukou do vlasů. Konečně z ní sálalo teplo a ne ten chlad jako v několika posledních dnech.
"Tolik jsi mi chyběla, maličká." Držel jsem ji.
Odtáhla se ode mě a usmála se. "Vždyť jsem byla celou dobu tady."
"Já vím," pohladil jsem ji po tváři. "Ale ne takhle."
"Ehm," odkašlal si Louis. "My jsme tady taky."
Hodil jsem po něm vražedný pohled. Proč musí všechno zkazit?!
"Já vím, že jo." Zasmála se.
"Chyběla jsi nám." Pípl Niall.
"Jo," přidal se Liam. "Jsme rádi, že ses konečně probudila."
"Harry byl celou dobu jako tělo bez duše." Zazubil se Zayn a šťouchl do mě.
Zčervenal jsem a zabodl pohled do země. Kdo by si kdy pomyslel, že já Harry Styles, budu nervózní kvůli holce?
"Vážně?" zazubila se.
Trhl jsem sebou a podrbal se ve vlasech. "Už to tak bude."
"To je milý." Pousmála se.
"Necháme vás o samotě. Máte si toho hodně, co říct." Poplácal mě Liam po zádech a všichni odešli.
"Konečně sami." Přisedl jsem si ke Kat na postel.
Přitulila se ke mně a opřela mi hlavu o hruď. Hladil jsem ji po vlasech a užíval si tu chvíli.
"Slečno, chce s vámi mluvit policie." Vešla do pokoje sestra.
"Cože?" napřímila se a já s ní.
"Ano, prý pro vás mají pár otázek." Pokrčila rameny.
Kat se na mě vyděšeně podívala. To nám chybělo!

FabuLouis Life 21.

15. prosince 2012 v 19:13 | *Michelle* |  FabuLouis Life
Pomalu jsem přestávala mít pojem o tom, kde jsme a kam pojedeme příště. Týden v LA uběhl až moc rychle a já se těšila domů. I když jsem netušila, kam "domů" vlastně pojedu.
"Vypadáš unaveně." Přistoupil ke mně zezadu Harry a objal mě.
Otočila jsem se k němu a pokusila se o úsměv. "Nejen, že tak vypadám, já unavená jsem. Nemám chuť nic dělat. Nejradši bych zalezla do postele a týden z ní nevylezla."
Harry na mě mrkl. "To s tou postelí by se dalo splnit, až na tu druhou část."
"Proč jsi vlastně tady? Nemáš být na zvukové zkoušce?" uvědomila jsem si.
"No, měl bych," pokrčil rameny. "Jen jsem si odskočil, abych se tě zeptal, co děláš odpoledne."
"Hm, nic, proč?"
"Víš, přijela moje máma s Gemmou a já jsem přes den docela zaneprázdněný." Poškrábal se ve vlasech.
Vyděšeně jsem na něj koukala. "A to mi říkáš teprv teď?"
"Ehm, no jo." Odkašlal si.
Hodila jsem po něm polštář. "Jsi hroznej!"
Zasmál se. "Taky tě miluju. Běžte se třeba najíst nebo tak."
Zakroutila jsem očima. "Já už si nějak poradím."
"Já věděl, že mě nezklameš! Jsi úžasná!" jásal a políbil mě na tvář.
Povzdychla jsem si. "Jdi už nebo si to rozmyslím."
Rychle vyskočil. "Uvidíme se večer. A držím palce!"
"Jo, jasně, sbohem." Vystrčila jsem ho ze dveří a zavřela za ním.
Hned jsem se vydala najít nějaké reprezentativní oblečení. Chtěla jsem na Harryho mámu a sestru udělat dojem. Otevřela jsem kufr a vytáhla modrou sukni do pasu a bílé tílko. Klasika.
Už mě unavoval život po hotelech. Nemůžu se dočkat domova!
Ještě téhož dne jsem seděla v restauraci s Anne a Gemmou. Nevím čeho jsem se bála, obě byly strašně milé a vypadalo to, že se jim také líbím.
"Takže Katherine," odložila Anne příbory a otřela si rty do ubrousku. "Jak dlouho jsi s Harrym?"
Ta otázka mě zaskočila, protože jsem to vlastně ani pořádně nevěděla. "Abych pravdu řekla, tak nevím. Všechno bylo dost chaotický a my to začali brát vážně teprve nedávno."
Gemma se nahlas zasmála. "Pamatuju si, jak Harry přiběhl celý nadšený domů, když tě poprvé uviděl. Běhal po domě a křičel: 'Viděl jsem anděla!' A měl pravdu. Jste krásný pár!"
"Jo, to je pravda." Doplnila ji Anne. "Jsem ráda, že je s tebou Harry šťastný. Přesně tohle potřeboval."
Zčervenala jsem. Vážně jsem nečekala tolik chvály. "Nevím, co říct."
"Neříkej nic." Mrkla na mě Gemma. "Dokud mému malému bratříčkovi neublížíš, jsme kamarádky."
"To by mohlo fungovat." Zazubila jsem se.
Anne se zvedla. "Dojdu zaplatit. Počkejte na mě venku."
Vzaly jsme si své věci a vyšly před restauraci.
"Tohle nám tu scházelo." Ušklíbla se Gemma. Paparazzi.
"Jak to, že ví o každém našem kroku?" ptala jsem se jí šeptem.
Pokrčila rameny. "Nevím, ale měla by sis zvykat. Budou se snažit na tobě najít i tu nejmenší chybičku."
"Super." Hlesla jsem.
Gemma se na mě povzbudivě usmála a chytla mě kolem ramen. Zapózovaly jsme na pár fotek a podepsaly se pár lidem.
"Proč chtějí i můj podpis?" hrozila jsem se.
"I ty jsi teď 'slavná'." Prohlásila se smíchem Anne.
Nervózně jsem se pousmála. Nevím, jestli tohle chci.
HARRY
"Hele!" přiběhl ke mně Niall a podával mi jeho mobil.
"Co je?" smál jsem se a vzal si ho od něj. "Náš nový pár Karry to začínají brát velmi vážně. Pohledná Katherine Crown byla dnes spatřena s matkou a sestrou jejího přítele Harryho Stylese, když vycházely z luxusní houstonské restaurace. Vypadaly, že se výborně baví a ochotně nám zapózovaly na pár fotek. Milé fanynky, vzdejte to. Vypadají jako krásný pár, ale není pro tebe moc mladá Harry?" četl jsem nahlas. Ušklíbl jsem se a vrátil Niallovi mobil. Líbilo se mi tam to Karry.
"Ale sluší jim to, ne?" podotkl.
"Jo," přikývl jsem. "Vypadá to, že si dobře rozumí."
Louis nakoukl do šatny. "Prý si můžeme dát pauzu."
"Nekouknem na nějakej film?" navrhl Niall.
"Proč ne." Souhlasil Louis. "Dojdu pro Zayna a Liama."
"Asi nemá cenu vracet se na hotel, co?" otočil se ke mně Niall.
"Koukneme se tady. Televizi a DVD přehrávač máme, sedačku taky."
"Tak na co budem koukat?" skočil Zayn vedle mě.
"Toy Story!" vykřikl Liam.
"Liame!" okřikl jsem ho se smíchem.
"Fajn." Svěsil hlavu
. "Podíváme se na Muže v černém, stejně jste u toho na premiéře všichni spali." Navrhl Louis.
"To říká ten, který z nás pěti, chrápal nejhlasitěji." Zazubil se Zayn.
"Haha. Pusťte tam už něco!" zakroutil jsem očima.
Louis vzal ovladač a zasunul do přehrávače nějaké cédéčko. Po pár vteřinách se na obrazovce objevil úvod našeho DVD.
"Myslím, že teď jsme všichni spokojení." Usmál se a sedl si k nám.
"Ani trochu." Zamumlal jsem a snažil se soustředit na obrazovku. Hlavou mi ale pořád lítaly různé myšlenky. Hlavně o Kat. Měl jsem z něčeho divný pocit.
KAT
Byla jsem víc než spokojená s tím, jak oběd s Harryho mámou a sestrou dopadl. Bála jsem se, že mě zavrhnou hned, jak mě uvidí, ale bavily se se mnou jako bychom se znaly věčnost.
Do koncertu zbývalo několik hodin a tak jsem toulala po Houstonu. Chtěla jsem zavolat Harrymu, ale stejně by na mě neměl čas.
Každý den jsem přemýšlela nad tím, kam náš vztah spěje. Jestli to takové, jaké to je teď, bude i za pár měsíců. A hlavně jsem se bála toho, že mi bude nevěrný. O sobě jsem věděla, že mu věrná budu, ale to samé jsem o něm říct nemohla. Vím, že jsem podvedla Thomase s Harrym, ale to bylo něco jiného.
Každej den se kolem Harryho motají stovky holek a on je jen osmnáctiletý kluk, který se chce bavit a ne se vázat. Což všem dokázal v Austrálii.
I když jsem si dny, a hlavně noci, s ním užívala, pořád jsem se něčeho bála.
Miluju Harryho, ale pořád jsem i myslela na Louise. Tolik jsme se, od té doby co jsem s Harrym, odcizili. Jakoby se mi vyhýbal. Jakmile jsem někam přišla a byl tam i on, do pár minut byl pryč. Mrzelo mě to, když si uvědomím, jak dlouho ho znám.
Z přemýšlení mě vytrhl náraz. Uviděla jsem dvě velká světla, vyletěla jsem na kapotu auta a pak dopadla na zem.
Auto mě objelo, ani se neobtěžovalo zastavit.
Stěží jsem dýchala a cítila, jak mi z čela teče krev.
Přiběhla ke mně nějaká dívka a třásla se mnou. "Zavolejte někdo sanitku!" křičela.
Zavřela jsem oči. Už jsem nedokázala mít je otevřené.
"No tak, probuď se!" slyšela jsem ji zdáli.
Chtěla jsem jí opovědět, ale z mých úst nevyšel žádný zvuk. Jen jsem pohnula rty.
HARRY
"Harry, vole, vstávej!" křičel na mě někdo.
"Mami, nech mě!" zahuhlal jsem a přetočil se na druhou stranu.
"Kat je v nemocnici, idiote! A tebe to vůbec nezajímá!" ječel na mě Louis.
Vyskočil jsem jako bych před pár vteřinami nespal. "Cože?!"
"Ježiš, neptej se, všechno ti řeknu v autě. Kluci už čekají dole." Táhl mě.
V nemocnici jsme byli během pár minut, ale přišlo mi to jako několik hodin. Já si v klidu spal, zatímco ona ležela někde na silnici a…
Vběhl jsem do nemocnice a zmateně pobíhal kolem.
"Hledáme Katherine Crown, měla by tu někde ležet." Oznámil klidně Liam na recepci.
Jak může být tak klidnej?! No samozřejmě, jeho přítelkyně to není.
"Chodba vpravo, pokoj 8A." řekla mu sestřička.
Ani jsem nečekal na kluky a vydal se za ní. Před dveřmi pokoje jsem se zhluboka nadechl. Bál jsem se toho, co za těmi dveřmi uvidím.
Otevřel jsem dveře. Ležela tam na lůžku, napojená na přístrojích, bledá, vypadalo to, že nedýchá.
Z očí mi tekly slzy. Stál jsem tam u ní a držel ji za ruku.
"Harry." Poplácal mě Louis po zádech. Taky brečel.
"Nemůže vás tu být tolik." Vešel do pokoje doktor.
Kluci se začali zvedat a nechali mě tam. "Co je s ní doktore?"
Podíval se do nějakých papírů a stoupl si ke mně. "Utrpěla šok a pár vnitřních zranění. Nevíme, co to udělá s její pamětí, ale snad bude v pořádku. Rozhodne o tom dnešní noc."
Vydechl jsem. "Nevíte, co to udělá s její pamětí?"
Doktor mou otázku ignoroval. "Už jsme kontaktovali její rodiče a policii."
"Proč policii?" vzhlédl jsem vyděšeně od Kat.
Doktor se ušklíbl. "Podle dívky, která to vše viděla, to byl úmyslné. Auto z místa činu odjelo. Slečna měla jedině štěstí, že se dostala do nemocnice, tak rychle. Rozhodně to nebyla nehoda."
Ani jsem nechtěl pomyslet na to, kdo to udělal. Naše fanynky byly šílené, ale tolik?!

FabuLouis Life 20.

15. prosince 2012 v 19:08 | *Michelle* |  FabuLouis Life
Probudila jsem se vedle Harryho. Nechtěla jsem ho budit, ve spánku vypadal jako neviňátko, tak jsem vylezla z postele a šla do koupelny.
V zrcadle mě zděsila ta unavená tvář. Měla jsem kruhy pod očima a mastné vlasy.
"Takhle nemůžu nikam jít!" zvolala jsem zoufale.
Svázala jsem si vlasy do culíku a dala si na obličej masku.
Zkontrolovala jsem si nohy. "Oholený, v pohodě."
Vlezla jsem do sprchy, rozpustila si vlasy a smyla si masku. Našamponovala jsem si vlasy a zpívala si: "I've tried playing it cool, but when I'm looking at you, I can't ever be brave, cause you make my heart race."
Najednou mě někdo zezadu chytil. "Shot me out of the sky, you're my kryptonite. You keep making me weak. Yeah, frozen and can't breath."
"Harry!" vyjekla jsem. "Co děláš se mnou ve sprše?!"
"Ta písnička je jak o tobě." Ignoroval mou otázku.
"Jo, dvakrát a barevně." Podotkla jsem ironicky.
Začal mě líbat na krku.
"Harry, to nemáš nikdy dost? To lochtá!" smála jsem se.
"Když já tě tak chci!" zaúpěl a přirazil mě ke zdi.
"Ty nadrženče pust! Nech si to na večer!" ječela jsem.
Harry mě hned pustil. "Takže večer, jo?"
"Jo, večer! A teď mě nech se osprchovat!" vystrkovala jsem ho ze sprchy.
Naposledy mě políbil a pak vylez. "Tak večer, krásko!" poslal mi vzdušnou pusu.
V klubu hrála tak hlasitá hudba, že jsem sotva slyšela své vlastní myšlenky.
"Dojdem s Robbiem pro pití!" zakřičel Harry.
Kývla jsem a nechala je jít. "Pojď, jdem tancovat!" táhla jsem Georginu na parket.
"Už je to dlouho, co jsme se takhle bavily!" křičela jsem.
"Hele." Georgina přestala tancovat a otočila mě směrem ke vchodu.
"Do prdele!" zaklela jsem. Dovnitř vcházel Thomas a… A Christina?!
Abych to vysvětlila. Christina byla kdysi dávno moje spolužačka a celkem dobrá kamarádka, jenže pak se snažila být ve všem lepší než já a naše kamarádství se změnilo spíš v nepřátelství.
Oba si to hezky mířili k nám. Co dělá Thomas v LA? A s ní?!
"Ahoj Kat, dlouho jsme se neviděly." Pozdravila mě ironicky.
"Viď, strašně jsi m chyběla." Utrousila jsem s notnou dávkou sarkasmu v hlase.
Christina se ke mně nebezpečně přiblížila. "Dej si pozor na jazyk, mrcho. Už nejsme ve škole." Zasyčela. "No nic, třeba na sebe ještě narazíme. Měj se." Ušklíbla se a i s Thomasem odešla. Ten s ní odkráčel jako poslušný pejsek.
"Jak se mohl tak rychle změnit?" otočila jsem se k Georg.
Pokrčila rameny. "Mám žízeň, kde jsou s tím pitím?"
Zalétla jsem pohledem k baru. Harry tam oblboval nějakou holku a Robbie na něj čekal s naším pitím v rukách!"
Přišly jsme k nim a vzaly si pití.
"Odprejskni!" vražedně jsem se podívala na tu bloncku a ta vyděšeně utekla. Klasická barbie. Všechno na ní bylo fake.
"My jdem tancovat." Oznámili Georgina s Robbiem.
"Jasně, jděte." Mávl rukou Harry. "Žárlíš?" smál se.
Probodla jsem ho pohledem. "Na ni? Vůbec!"
"Jsi sladká, když žárlíš." Tvrdil si svou. "Ale nemáš proč. Pro mě neexistuje žádná jiná. Jen ty. Víš, že bych ti nikdy neublížil." Podíval se na mě a hladil mě po ruce.
"Fajn. Jdem se opít!" zvolala jsem nadšeně a Harry souhlasil.
Zbytek večera proběhl poměrně v pohodě. Ochutnali jsme snad všechen alkohol, co nabízeli a Harry jako obvykle ukázal své nadržené já.
"Chci tě!" šeptal mi pořád do ucha a objímal mě. Pořád jsem ho odstrkovala a byla tím dost otrávená, takže když přišel Thomas s tím, jestli si s ním nezatancuju, brala jsem to jako vysvobození.
Thomas mě chytl za ruku a tancovali jsme. Tak jako dřív, jako by se nic nestalo. Nebyla jsem zas tak opilá, ale za střízliva bych s ním tancovat nešla.
HARRY
Nevím, jestli si Kat myslela, že když jsem úplně na sračky, tak si nevšimnu, že na parketu oblejzá svýho bývalýho. Toho, kterej nás nachytal po tom, co jsme měli náš první a nejúžasnější sex na světe. Alespoň já to tak cítil.
"Vysmahni od mý přítelkyně!" zakřičel jsem přes hlasitou hudbu.
Katherine na mě vyděšeně koukala. "Harry!"
"Nechci, aby na tebe sahal!"
"Byla to i moje přítelkyně, než jsi přišel ty, idiote." Ušklíbl se.
Napřáhl jsem se a dal mu pěstí přímo na tvář.
Jedna věc je sahat na mou holku a ta druhá říkat mi idiote.
"Jdeme!" popadl jsem Kat za rameno a táhl ji ven z klubu.
Krev na ruce jsem otřel do svého trička a otočil k sobě Kat čelem. "Nechci, abys s ním mluvila!"
Vytrhla se mi. "Umím se o sebe postarat!"
"Já vím!" objal jsem ji.
Před klubem stáli paparazzi a hned se na nás sletěli. Vzal jsem Kat a snažil se nás dostat k autu.
"Jak dlouho jste spolu?"
"Katherine, co váš přítel?!"
"Co máte s Louisem? A proč má Harry na tričku krev?"'
Z každé strany lítala jedna stupidnější otázka za druhou. Měl jsem strašný nervy, ale chtěl jsem nás jen dostat do auta.
Otevřel jsem dveře, strčil Kat dovnitř a nasedl.
"Andrew, jeď do hotelu!" vydechl jsem.
Kat mi opřela hlavu o rameno. "Promiň Harry. Asi jsem s ním neměla tancovat. Jen jsem myslela…"
Umlčel jsem ji polibkem. "Chápu tě."
Vzhlédla. "Vážně?" Kývl jsem.
"Možná jsem zpěvák, ale nejsem blbej!"
"Hej!" bouchla mě do hrudi. "To jsem nikdy neřekla!"
"Já vím." Lípl jsem jí pusu na nos.
"To je dobře." Přitiskla se ke mně.
Hladil jsem jí po vlasech. "Víš, že mi teď dlužíš další usmiřovací sex?" pošťuchoval jsem.
Praštila mě do rozkroku a já zaúpěl. "Katherine!" okřikl jsem ji se smíchem.
"Taky tě miluju." Řekla ospale.
"Já tebe víc." Zašeptal jsem. Už spala.
Netušil jsem, jak jsem mohl mít to štěstí a chodit s někým, tak úžasným, jako je Kat. Miluju ji. Vždycky budu.

FabuLouis Life 19.

15. prosince 2012 v 18:52 | *Michelle* |  FabuLouis Life


V hlavě jsem si neustále přehrávala sobotní události. Smutek v Thomasových očích a vztek. Myslela jsem, že Harryho zabije, ale on se na nás jen opovržlivě podíval a odešel. Takhle jsem se s ním rozejít nechtěla.
"Jsi v pohodě?" ptal se Harry. Odhrnul mi vlasy z krku a políbil mě.
"Ne." Odsekla jsem.
Harry se ode mě naštvaně odtáhl. "Já tady vlastně vůbec nemusim být!"
"Tak si jdi! Nikdo tě tu nedrží." Řekla jsem a odvrátila se od něj.
Pokrčil rameny. "Nevím, proč se tak chováš, ale vtírat se ti nebudu. Nazdar." S tím odešel.
"Bože," povzdychla jsem si. "Proč zrovna já?!"
Z nudy jsem šla na Twitter. Už jsem na něm dlouho nebyla a bála se těch tweetů, co tam budou.
Zadala jsem přihlašovací údaje a klikla na Přihlásit. Má upozornění byla přeplněná.
Očekávala jsem samé nenávistné vzkazy, ale byly spíše pozitivní a závistivé. V každém druhém se mě ptali, jak jsem dokázala oblbnout oba, Harryho a Louise, nebo jestli si je follownu. Followla jsem jen pár zajímavých lidí a napsala tweet: Jen aby bylo jasno, nechodím s @Louis_Tomlinson, oficiálně chodím s @Harry_Styles. Tak se přestaňte ptát :D xx
Na to mi odepsala moje sestra Vic: Přeju ti to ségra! Xx Ze 100 tis. Followers na 600? Začínáš být celebrita! :D
Napsala jsem jí: Haha, celebrita :D Vtipný xx Chybíte mi! :-*
Vypnula jsem Twitter a odložila notebook.
Zakručelo mi v břiše. "Čas oběda."
Převlékla jsem se z pyžama do legín a trička, obula si balerínky, vzala si mobil a peníze a vyšla ven.
Dole v hotelu byla menší restaurace a tak jsem šla do ní. Samotné se mi nikam nechtělo.
Hned, jak jsem vešla, uviděla jsem Louise. Všechny stoly byly obsazené a on seděl sám.
"Můžu?" usmála jsem se.
"Jasně." Vzhlédl.
Odsunula jsem židli a sedla si naproti němu. "Kde jsou ostatní?"
"Nevím." Pokrčil rameny. "Tak ty prý chodíš s Harrym?"
Bylo mi jasné, že se to dozví, ale na takovou otázku jsem nebyla připravená. "Jak to víš?"
Divně se na mě podíval. "Kat, já nejsem blbej. Navíc se o tom všude píše."
"Všude?" divila jsem se.
"Jo, noviny jsou plný vašich fotek. Nevím proč, ale myslel jsem, že…"
"Že co?" přerušila jsem ho.
"Katherine, ty víš, že tě mám rád." Smutně se na mě kouknul a chytil mě za ruku.
Vyprostila jsem tu svou a zavrtěla se. "Louisi…"
"Co?" ohradil se a snažil se mě znova chytit.
"Louisi!" okřikla jsem ho. "Když mě máš tolik rád, proč ses přede mnou tahal s Eleanor?!"
"Jako by to něco změnilo." Zakroutil očima.
Naštvala jsem se. "Něco změnilo?! Teď jsme třeba mohli být spolu!" Zvedla jsem se od stolu a naštvaně se na něj podívala. "Srovnej si to v hlavě, Louisi! Nejsem žádná hračka! Nazdar!"
Přemýšlela jsem nad tím, jak jsem si to mohla takhle posrat u lidí, které mám nejradši. Nejdřív Thomas, pak Harry a nakonec Louis. Bylo mi do breku.
Ležela jsem na posteli a zírala do blba.
Potřebuju kamarádku, pomyslela jsem si.
A zrovna v tu chvíli vešla Georgina.
"Zlato, prý ses pohádala s Louisem?" sedla si ke mně a objala mě.
"Jo," podívala jsem se na ni smutně. "Jestli se tomu dá říkat hádka. A taky s Harrym."
"Ty to vedeš holka." Ušklíbla se.
"Viď." Zasmála jsem se ironicky.
"Kdys mi vlastně chtěla říct, že chodíš s Harrym?!" ozvala se uraženě. "Jsme nejlepší kamarádky a já se to dozvím z Twitteru."
"Promiň." Omluvila jsem se. "Bylo to dost chaotický."
"Já se nepodívat po sto letech na Twitter a nebýt toho trendu, tak to ani nevím." Smála se.
"Jakej trend?" nechápala jsem.
"Tys to neviděla?" divila se a už mi podávala notebook.
Rychle jsem zapnula Twitter a podívala se na celosvětové trendy. A vážně, byli jsme tam. Já a Harry.Kat and Harry are flawless. Vehnalo mi to slzy do očí. Hlavně kvůli tomu, že už jsem tak bezchybní nebyli.
"Co se stalo, Kat?" pousmála se a znova mě objala.
Opřela jsem jí hlavu o rameno a vzdychla. "Proč nemůžu milovat jednoho kluka?"
Zazubila se. "Protože by to bylo moc jednoduchý."
Někdo klepal na dveře. "Můžu?" nakoukl Harry dovnitř.
Kývla jsem a Georgina se zvedla. "Nechám vás tu o samotě." Mrkla na mě.
Jakmile Georgina odešla, Harry vešel s obrovským pugétem rudých růží.
"Harry!" vydechla jsem, vyletěla z postele a skočila mu kolem krku. "Mě je to tak líto. Jsem strašně blbá!" šeptala jsem.
Harry se odtáhl a konečně měl na tváři ten svůj drzý úsměv. "Já bych se měl omluvit. Vím, že to pro tebe teď není lehký a já ti zbytečně přidělávám starosti."
Svěsila jsem hlavu. "Reagovala jsem přehnaně. Nejsem poslední dobou ve své kůži." Ošila jsem se.
Harry odložil růže na postel a přistoupil ke mně. "Vím, co by tě zpět do tvé kůže dostalo."
"Harolde!" smála jsem se. "Myslíš na něco jinýho než na sex?"
"Jsme sice bezchybní, ale jsme zároveň jen lidi." Podotkl. "Navíc, usmiřovací sex prý utužuje vztah."
"No jo," mlaskla jsem. "Ty to nějak znáš."
Chytl mě za boky a přitáhl si mě k sobě. "Kat!" zaúpěl.
Vzhlédla jsem k němu. "Ano Harry?"
Najednou změnil názor a odtáhl se ode mě. "Co kdybychom si někam vyrazili?"
"Hej!" zvolala jsem naoko uraženě. "Kdy?"
"Zítra večer do nějakýho klubu." Navrhl.
"Fajn. A sami?"
Pokrčil rameny. "Klidně. Nebo řekni Georgině a může vzít i Robbieho."
"Takže rande ve čtyřech?" ušklíbla jsem se.
"Jen to rande ale." Chechtal se.
"Jo, to se mi ulevilo." Pousmála jsem se.
"No nic, musím za rukama, uvidíme se potom." Políbil mě.
"Jasně, ahoj!"
"A dlužíš mi usmiřovací sex!" zavolal za mnou.
"Fakt romantik, Harry!"

FabuLouis Life 18.

15. prosince 2012 v 18:48 | *Michelle* |  FabuLouis Life
"Jak dlouho ještě budeš u toho zrcadla? Jdeme jen na večeři, Kat." smál se Harry.
Vystrčila jsem hlavu z koupelny. "Jo, ale samy. Jako pár, víš. Nemůžu jít jen tak." Ušklíbla jsem se a zalezla zpět do koupelny.
Nanesla jsem si na rty lesk a prohlédla se. Chtěla jsem, aby vše bylo perfektní. Bála jsem se, že něco zkazím.
"Tak co?" vyšla jsem ven a zatočila se. Šaty se mi zavlnily a já se zasmála.
"Páni," otevřel ústa. "Vypadáš nádherně. Přijdu si vedle tebe jako bezdomovec."
"No jo. Budeš mi dělat ostudu." Vtipkovala jsem. "To sis nemohl vzít aspoň červenou kravatu, ať nějak vypadáš?" kárala jsem ho z legrace.
"Červené kravaty nevedu. Budeš se muset smířit s tím, co máš." Zazubil se a vzal mě za ruku. "Můžem?"
Přikývl jsem a vzala si psaníčko. "Můžem."
Přišla jsem si až moc vymóděná na večeři. Měla jsem na sobě večerní róbu červené barvy, vlasy vyčesané do elegantního drdolu a perfektní make - up. Protože tak to mělo být. Perfektně.
Šli jsme do losangeleské restaurace Animal. Usadili nás u jednoho z nejlepších stolů a přinesli nám jídelní lístek.
"Líbí se ti tu?" zeptal se Harry a chytil mě přes stůl za ruku.
"Vypadá to tu hezky." Pousmála jsem se. "Jen by na mě nemuseli všichni tak divně koukat."
Harry se hlasitě zasmál. "Na to by sis měla zvyknout."
Zavrtěla jsem sebou. "Tak to je skvělý."
Harry se na mě povzbudivě usmál a pevně mi stiskl ruku.
"Máte vybráno?" přistoupil k nám číšník.
Podala jsem mu naše jídelní lístky. "Dám si chřest se šunkou a sýrem. K pití obyčejnou vodu."
Vše si zapsal a otočil se k Harrymu. "A vy pane?"
"Specialitu šéfkuchaře a vodu." Číšník pokýval hlavou a odešel.
"Víš," začal Harry. "Myslím, že by ses měla seznámit s mou mámou a sestrou."
"Co - cože?" vykoktala jsem.
"Nebo snad nechceš?" lekl se.
"Jasně, že chci!" ujišťovala jsem ho rychle. "Jen jsem to nečekala."
"Takže chceš?" svitla mu v očích naděje.
"Chci. Určitě chci. Jen řekni kdy." Pousmála jsem se
. "Tak fajn." Řekl potěšeně. "Hned jak se vrátíme do Anglie."
"Nejdřív bych se měla rozejít s Thomasem." Zašklebila jsem se.
"Myslím, že to už za tebe udělal tisk." Podotkl.
Zhrozila jsem se. "To není dobrý!"
Pohladil mě po ruce. "Klid!"
Zhluboka jsem se nadechla. "Když já nevím jak. Dva roky jsou dlouhá doba."
"Já vím." Povzdychl si. "Ale jsem s tebou."
"Díky." Usmála jsem se. "Co budem potom dělat?"
Harry na mě mrkl. "Vím, co bychom mohli dělat."
Mávla jsem rukou. "Popřemýšlím o tom."
Harry se na mě podíval psíma očima. "Víš, jak mě ničíš?"
"Jo, matně tuším." Uznala jsem se smíchem.
"Kat!" ozval se rádoby pohoršeně.
Vyplázla jsem na něj jazyk. "Znáš to. Kdo si počká, ten se dočká."
HARRY
Svlékl jsem Kat sako a líbal ji na krku. "Jsi tak krásná."
Rozpustila si vlasy a přitáhla si mě k sobě. "Ani nevíš, jak dlouho si tohle představuju."
"Miluju tě. Už od první chvíle, co jsem tě spatřil." Zašeptal jsem jí do ucha.
Cítil jsem, jak jí naskočila husí kůže.
"Taky tě miluju." Vzdychla.
Jemně jsem ji kousl do lalůčku a dál ji líbal na krku. Zachvěla se.
Rozepl jsem jí šaty a ty z ní pomalu sklouzly. Stála přede mnou jen ve spodním prádle.
Vydechl jsem. "Jsi jako anděl."
Zasmála se a otočila se ke mně zády. Přitiskl jsem se k ní a bloudil svými rty po jejím těle. Zastavil jsem se u rozepínání podprsenky a po chvíli váhání jsem ji rozepl.
Kat se ke mně otočila a nevinným hlasem řekla: "Proč ty jsi ještě oblečený?"
Svlékla mi tričko a stáhla ze mě džíny.
Myslel jsem, že asi umřu, jak moc jsem j chtěl. Boule v mých boxerkách byla větší a větší a já viděl, jak to Kat pobavilo.
Přimáčkla se ke mně a vášnivě mě líbala. Přišel jsem si jako v sedmém nebi. Tak moc jsem po ní toužil. Chytil jsem ji kolem pasu a ona mi obtočila nohy kolem boků. Hodil jsem ji na postel a lehl si k ní.
Významně jsem se na ni podíval. "Vážně to chceš?"
Přikývla. "Ani nevíš jak."
Stáhl jsem jí kalhotky a sobě boxerky. Překvapeně na mě koukala a dala mi možnost obdivovat její krásné tělo.
Opatrně jsem na ni nalehl a pomalu ho do ní zasunul.
Vyjekla a zaryla mi nehty do zad. "Pane Bože!"
"Jsi v pohodě?" ujišťoval jsem se.
"Víc než v pohodě."
S každým mým pohybem vzdychala víc a víc. "Miluju tě!"
Umlčel jsem ji polibkem a celé si to užíval. Nepředstavoval jsem si, že to bude tak skvělé.
Oba jsme byli ve stejnou chvíli. Lehl jsem si vedle ní a spokojeně jí položil ruce na břicho. "Miluju tě."
Otočila se ke mně. "Tak tohle znamená být přítelkyně Harryho Stylese?" ptala se zvědavě.
"Nejen to." Cvrnkl jsem ji do nosu.
Obrátila se na záda a jen tak koukala do stropu. Oba jsme jen tak vedle sebe leželi nazí. Slova nebyla potřebná. Oba jsme to cítili stejně. Jako by nás sex ještě víc sblížil.
Chytil jsem ji za ruku. "Jsi úžasná."
"A stejně tak ty." Zasmála se. "Nepředstavovala jsem si to takhle. Už ani nevím, čeho jsem se bála."
"Ty ses bála?" zazubil jsem se.
"Jo." Přikývla. "Že si v posteli nebudem rozumět."
"Myslím, že si rozumíme víc než dost." Zasmál jsem se a políbil ji do vlasů.
Oba jsme byli tak zabráni sebou, že jsme si nevšimli, že nejsme sami.
"Kat?" uslyšel jsem zklamaný hlas.
Kat vyskočila do sedu s hrůzou v očích a zakryla se dekou. "Thomasi!"
"Takže ne jen Louis, ale i Harry?!" zakřičel.
Kat se leskly oči. "Vysvětlím ti to."
Podíval se na mě. "Ty ne. On bude vysvětlovat!"

FabuLouis Life 17.

15. prosince 2012 v 18:43 | *Michelle* |  FabuLouis Life
Z Las Vegas jsme zamířili do Phoenixu a pak do Californie. Mezi mnou a Harrym to skřípalo, ale neřekl, že to se mnou chce skončit. Celý ten incident s Louisem si nechal vysvětlit, ale asi tomu moc nevěřil. Moc tomu nepomáhalo to, že kde jsem byla já, byl i Louis.
Já už se jen psychicky připravovala na příjezd Georginy.
"Kdo pro ni pojede?" zamávala jsem Harrymu rukou před obličejem.
Trhl sebou a podíval se na mě. "Kam?"
Normálně bych mu řekla něco ironického, ale to poslední po čem jsem toužila, bylo se s ním hádat. "Na letiště."
"V kolik?"
Podívala jsem se na hodiny. "Mineta Airport, jedenáct hodin. Máš to akorát, než dojedeš."
"Hm." Kývl a zvedl se. "Mám jí něco říkat?"
Pokrčila jsem rameny. "Řeknem jí to spolu."
"Ok, asi za hodinu jsem tu. Ahoj."
"Ahoj."
Když odešel, oddechla jsem si. Nerada jsem s ním mluvila takhle. Jako bychom byli cizí.
Hned po tom, co Harry odešel, mi do pokoje vletěl naštvaný Louis a mávala přede mnou novinami.
"Zbláznil se?"
"Četlas to?" vztekal se.
"Víš, když mi tím takhle máváš před ksichtem, tak toho moc nepřečtu." Řekla jsem ironicky.
Rádoby klidně mi podal noviny.
"Cože?!" vyjeklajsem. "To si snad dělaj prdel, ne?!"
Věnovali nám celou dvojstránku. Byla plná našich fotek z bazénu a všechno vypadalo ještě divněji vzhledem k fotce, kde byl Louis jen v boxerkách, tisknul se ke mně a něco mi šeptal.
"Hvězdu britsko - irské kapely One Direction už očividně rozchod s Eleanor Calder nebolí a našel si za ni náhradu." Četla jsem nahlas. "Podařilo se nám zjistit, kdo je ta záhadná dívka. Osmnáctiletá Katherine Crown se slavnou boyband spolupracuje od dubna tohoto roku. Je jejich asistentkou a fotografkou zároveň. Pro miláčka všech dívek Louise Tomlinsona, ale zřejmě nebude jen tím. Co by na to řekl tvůj přítel, Kat?"
"Už chápeš, proč jsem tak naštvanej?" podíval se na mě.
Svěsila jsem hlavu. "Harry mě zabije!" odmlčela jsem se.
"Harry? Co ten s tím má společnýho?" divil se.
"Teda Thomas!" opravila jsem se rychle. "Je to v hajzlu!"
Očividně mi nevěřil. "Ale jinak hezký fotky ne?" vtipkoval.
Vražedně jsem se na něj podívala. "Fakt vtipný. Můžeš mě nechat o samotě?"
Pokrčil rameny a odešel.
Svalila jsem se na postel a zírala na ten článek. Jak si někdo může vymyslet takovou kravinu?
Doufala jsem jen v to, že to neviděl Thomas a Harry. Ale při mém štěstí… Na Twitter jsem pro jistotu radši ani nešla. Poslední, co jsem chtěla, byly nenávistné vzkazy posedlých fanynek.
Ozvalo se klepání. Pane Bože, už jsou tady, prolítlo mi hlavou.
Vyskočila jsem z postele. "Dále!"
Přesně jak jsem čekala. Ve dveřích stála Georgina.
"Katty!" skočila na mě a věšela se mi kolem krku.
Jakmile jsem uviděla její nadšení z toho, že mě vidí, tak nějak se mi ulevilo.
Odtáhla jsem se od ní. "Jsi krásně opálená."
"Viď." Zasmála se. "A musím ti toho spoustu říct." Řekla záhadně.
Významně jsem pohlédla na Harryho.
"Fajn. Za chvíli jsem zpět.
Hned, jak se za ním zavřeli dveře, mě Georgina strčila na postel a spustila: "Zamilovala jsem se a to fest!"
"Jo, to všichni víme." Vzdychla jsem otráveně.
"Ježiš." Ťukala si na čelo. "Samozřejmě ne do Harryho!"
Vytřeštila jsem oči. "Do koho?!"
"Jmenuje se Robbie, je mu 23 a je to zpěvák. A je naprosto úžasný." Zasnila se. "A přiletěl se mnou. No prostě je tady." Vrátila se zpět na zem.
Kdyby mi mohly oči vypadnout z důlků, tak už jsou venku. "A co Harry?"
Mávla rukou. "Stejně jsme spolu byli jako bychom spolu nebyli."
Zavrtěla jsem hlavou a povzdychla si. "Kdy mu to řekneš?"
Podrbala se ve vlasech. "V tom je ten háček. Musím jít za Robbiem a moc by mi pomohlo, kdybys mu to řekla ty."
Uvnitř mě to vřelo. "Děláš si prdel? Ty s ním chodíš, ne já!"
"Klid!" ušklíbla se. "Jen mu to prostě řekni."
"Fajn." Odsekla jsem. "Ale dlužíš mi!"
"Díky!" zajásala a objala mě. "Musím jít. Uvidíme se večer, jo?"
"Ok, napiš mi." souhlasila jsem otráveně.
"Čus!" rozloučila se a vyletěla ze dveří.
V hlavě mi to šrotovalo. Jak se mám rozejít s klukem, s kterým chodím, za moji nejlepší kamarádku?
"Hej, tak co?" nakouknul Harry dovnitř.
"Pojď dál." Zašklebila jsem se.
Sedl si ke mně a upřeně na mě zíral. "Tak co?"
Pokrčila jsem rameny. "Nevím, jak ti to říct, ale…"
"Ale?" divil se.
"Mám se s tebou rozejít."
"Cože?" nechápal. "Jak jako rozejít? Proč se se mnou chceš rozejít?"
Začala jsem se smát. "Ne já s tebou, blázne. Georgina s tebou."
Skoro jsem slyšela, jak Harrymu spadl kámen ze srdce. "Ani nevíš, jak jsem se lekl."
"Tebe ani nezajímá proč?" zazubila jsem se.
"Ne, proč?" vyplázl jazyk
. "Našla si nějakýho zpěváka." Vysvětlila jsem. "A prý jste spolu stejně chodili, jako byste spolu nechodili."
Kývl hlavou. "Georgina asi preferuje 'drsný rozchod'." Ušklíbl se. "Proč mi to neřekla sama?"
Pohodila jsem hlavou. "Zeptej se jí, ne mě."
Harry se zatvářil uraženě a svalil mě na záda. Držel mě za zápěstí a dýchal na mě. Naskočila mi husí kůže.
"Harry." Zašeptala jsem.
Usmál se. Jako by všechny události posledních pár dnů byly pryč.
"Co říkáš na to stát se oficiálně přítelkyní Harryho Stylese?"
"Cože?" vyhrkla jsem. "Co tak najednou? Ještě před hodinou jsi na mě sotva promluvil.
"No jo." Znervóznil a pustil mě. "Došlo mi, že jestli s tebou vážně chci být, tak ti musím věřit. Ale když jsem viděl ten článek v novinách, byl jsem dost na pochybách."
Vyjekla jsem. "Tys ho viděl?"
"Jo, ale nevěřím tomu. Fotky jsou sice pravý, ale ten článek?" smál se. "Tak co? Budeš moje přítelkyně oficiálně?"
Políbila jsem ho na rty a dotáhla se od něj. "To si piš, že budu!"

FabuLouis Life 16.

8. prosince 2012 v 16:21 | *Michelle* |  FabuLouis Life


"Můžeme jít?" zeptala jsem se Harryho a zapnula si řetízek.
"Jasně, máš dárek?" zašklebil se na mě a dopnul si poslední knoflík sněhově bílé košile.
"Jsi si jistý tou bílou košilí?" usmála jsem se a naposled se zkontrolovala v zrcadle.
"Proč by ne?" zazubil se.
"Vím, jak si vypadal posledně. Škoda oblečení." Narážela jsem na jeho seznámení s Georginou.
"Dneska nemám v plánu pít." Řekl vážně.
"Tak to si povíme později." Zazubila jsem se.
Vzala jsem dárek a čekala na Harryho.
"Tak jdem?" pobídl mě a otevřel mi dveře.
Vyšla jsem na chodbu a upravila si šaty, aby všechno bylo tak, jak má.
"Vypadáš nádherně." Políbil mě na tvář a zatahal za cop.
"Děkuju. Ty taky nevypadáš nejhůř." Provokovala jsem ho.
Skvěle jsme spolu ladili. Já měla dlouhé rozevlátě tyrkysové šaty, bílé sandálky a psaníčko a Harry bílou košili, tyrkysové kraťasy a bílé tenisky.
Mou poznámku ponechal bez povšimnutí a s obavami se na mě podíval. "Nebude to naše sladění vypadat divně?"
"Náhoda." Mávla jsem nad tím rukou. "Prostě spolu nic nemáme, tak se nebudeme chovat tak, aby to naznačovalo opak."
"Fajn." Kývl a naposled mě políbil, pak zaklepal na dveře Liamova a Daniellina apartmá.
Otevřela nám rozjařená Danielle se širokým úsměvem na tváři.
"Na to kolik je, jsi překvapivě čilá. Já usínám ve stoje." Podotkla jsem.
"Vždyť ještě není půlnoc a navíc, Las Vegas nikdy nespí!" zasmála se.
Vešli jsme dovnitř a položili naše dárky na stůl. Oslava už byla dost rozjetá a Danielle se někam vytratila.
"Pamatuj, nic spolu nemáme." Pošeptala jsem Harrymu a oddělila jsem se od něj.
Ze stolu jsem si vzala kelímek a nalila si vodku. Měla jsem v plánu pít za Harryho. Třeba v opileckém stavu přijdu na něco úžasného.
"Bavíš se?" přistoupil ke mně Louis. Bylo vidět, že už v sobě něco má. A určitě toho nebylo málo.
"Teď jsem přišla, ale jo, docela jo." Podívala jsem se na něj.
"Nechceš si zatancovat?" nabídl mi.
"Jasně, proč ne." Hodila jsem do sebe vodku a odložila kelímek na stůl.
Původně jsem myslela, že nás tam bude maximálně deset a bude to malá oslava, ale na provizorním parketu kolem nás tančilo asi třicet lidí.
Celou dobu jsem měla pravidelný přísun alkoholu, takže jsem po nějaké době byla ve svém vlastním světě.
"I wanna party and bullshit and party and bullshit and party and bullshit and party and party!" zpívala jsem s pozvednutou rukou, ve které jsem držela flašku nevím čeho.
Louis se mi strašně smál, ale ostatní zpívali se mnou.
Točila se mi hlava, ale viděla jsem Harryho smutný výraz. Ničilo mě to, jenže v tu chvíli jsem s tím nebyla schopná něco udělat.
"Pojď se projít." Křičel Louis.
Přes hlasitou hudbu jsem ho neslyšela.
"P - O - J - Ď - S - E - P - R - O - J - Í - T!" hláskoval.
To je poslední věc, kterou si pamatuju.
Ztěžka jsem otevřela oči a zase je hned zavřela. To světlo bylo krutý!
Chtěla jsem nahmatat mobil, ale místo nočního stolku, vedle mě někdo ležel. Asi Harry.
"Zlato?" zachraptěla jsem a otevřela oči. Potřebovala jsem vodu a to nutně.
Podívala jsem se na místo vedle sebe a zaječela. Konečně mi došlo, proč spím na jiné straně postele. Rychlostí blesku jsem vyskočila z postele a přikrývala jsem se dekou.
Co do prdele dělám nahá v posteli s Louisem, který byl očividně taky nahý?!
Naštěstí ležel na břiše a tak jsem viděla jen jeho zadek.
Ale dost hezký zadek, to se musí nechat, pomyslela jsem si a vzápětí hned zavrtěla hlavou, abych tu myšlenku dostala z hlavy.
"Co tu dělám?!" křičela jsem hystericky.
Louis se probudil a přetáhl si přes sebe deku. Koukal na mě s přimhouřenýma očima. "Kolik je?"
"To mě kurva nezajímá!" vztekala jsem se. "Co tu dělám?!"
Otočil se na záda a zívl. "Nevim, proč?"
"Proč? Tebe nezajímá, co tu děláme nazí?!"
Vybuchl smíchy.
"Čemu se sakra směješ?!" řvala jsem na něj. Ještě tohle mi chybělo!
"Já nevím." Ušklíbl se.
"Pane Bože, doufám, že se nic nestalo!" zhrozeně jsem se na něj koukla.
Louis se zamyslel a pak nadzvedl deku a podíval se pod ni. "Myslím, že kdyby mezi námi něco bylo, tak si to pamatuju a když ne já, tak on určitě." Ukázal pod deku.
Vydechla jsem úlevou a rozhlédla se kolem. "Můžeš se otočit? Chci se obléknout." "
Jasně." Zazubil se a otočil se.
Deku jsem nechala spadnout dolů a oblékla si šaty. Byly vlhké. Zavrtěla jsem nad tím hlavou a oblékla si je.
"Co jsme včera dělali?" zeptala jsem se ho.
Louis se ke mně obrátil a evidentně přemýšlel. "No, odešli jsme z oslavy, šli se projít, tys brečela, já tě utěšoval. Pak jsme byli v bazénu a tys šla oblečená," zarazil se.
"Jo, to by vysvětlovalo ty mokré šaty." Plácla jsem se do čela.
"No a strašně rád bych ti pověděl zbytek, ale fakt netuším, jak jsme se sem dostali." Pokrčil rameny a vylezl z postele. Samozřejmě ke mně byl obrácený zády.
Strašně mi vrtalo hlavou, co se dělo.
Otevřeli se dveře a v nich stál Harry. Byl rozcuchaný a jen ve včerejších kraťasech, košili měl v ruce a nevypadala moc čistě.
Louis jen stál a nebyl schopný slova. To vlastně nikdo z nás tří.
Otočil se a zabouchl dveře. Stejně tak jak rychle přišel, tak i odešel.
"Harry!" vyběhla jsem za ním na chodbu. Bylo mi jedno, jak to Louis bude brát, ale bylo mi jasné, že když to Harrymu nevysvětlím, tak si to vyloží špatně. Jako by to udělal každý.
"Co chceš?!" odsekl. Po tváři mu stékala slza a v očích měl smutek a vztek. Viděla jsem, jak zatínal pěsti.
"Je to úplně jinak." Zašeptala jsem.
"Jinak?" řekl ironicky. "Tys pořád nevěděla, co chceš, tak už to asi víš, ne?!"
Rozbrečela jsem se. "Harry, já s Louisem nic neměla. Miluju tebe!"

FabuLouis Life 15.

8. prosince 2012 v 16:17 | *Michelle* |  FabuLouis Life


Kluci měli celý den rozhovory atd., tak jsme zůstaly s Danielle v hotelu samy.
Byly jsme od rána u mě v pokoji, cpaly se sladkostmi, koukaly na filmy a kecaly o kravinách. Prostě holčičí den. Což se hodilo, protože jsme se vlastně vůbec neznaly.
Nacpala jsem si do pusy hrst popcornu a zmáčkla na ovladači PLAY. "O čem to vůbec je?" zahuhlala jsem s plnou pusou.
"Mě se ptej." Zasmála se. "To byl jedinej film, který jsme ještě neviděly." Řekla a přivlastnila si mísu s popcornem.
"Název Vrtěti ženou je tak trochu zavádějící." Podotkla jsem.
Danielle se rozvalila na posteli a protáhla se. "Prej je to dobrý. Co ty víc, třeba nás to překvapí."
Po hodině nás film přestal bavit, tak jsme to vypnuly.
"Co budem dělat?" ptala jsem se.
"Tak si můžem povídat, vždyť o tobě nic nevím." Zazubila se.
"Tak se teda ptej." Usmála jsem se a prohrábla si vlasy.
"Co máš s Harrym?" vybalila na mě rovnou a zkoumavě si mě prohlížela.
"Co? Já? Nic!" popírala jsem to.
"Jo, jasně." Ušklíbla se. "Já myslela, že jsi s Louisem."
"S Louisem?" divila jsem se. "Ten mě nechce."
"A proto jsi s Harrym?"
"Já nejsem s Harrym, mám přítele!"
"Ještě lepší." Smála se. "Tak nebuď hned naštvaná."
"Nejsem naštvaná." Svěsila jsem hlavu. "Mám je ráda oba. A jak vlastně můžeš vědět, že mám 'něco' s Louisem?"
"Eleanor něco říkala." Zatvářila se.
"Něco říkala? Co?" vyzvídala jsem.
"Ále…" protáhla. "Jen věci jako, že se s Louisem rozešla jen kvůli tobě, a že jí často říkal Kat."
"Co?" Divila jsem se.
"Prý když spolu naposled spali, tak než byl hotovej, zařval Kat a Eleanor už to nemohla snést."
Vybuchla jsem smíchy. Dokázala jsem si živě představit Eleanořin výraz, když Louis při sexu zařval mé jméno.
Srdce mi poskočilo blahem. Ne doopravdy, ale přišlo mi to jako znak toho, že ke mně Louis vážně něco cítí.
Danielle se smála se mnou, až jí slzely oči. "Víš jak jsem musela zadržovat smích, když mi to říkala? Ona tam brčela a já měla strašnou chuť se smát." Hejkala.
"Jo, dokážu si to představit. Proto mě nemá ráda." Ušklíbla jsem se. "Myslím ,že teď se ptám já." "Jo, tak se ptej." Pobídla mě a napila se.
"Nepřijdeš si někdy oproti Liamovi moc dospělá? Třeba když jsi s ním a jeho kamarády."
"Liam je úžasnej." Zasnila se. "A někdy mi přijde, že já jsem to dítě a on dospělý. Stará se o mě líp než by se o mě staral kluk o deset let starší. A já ho miluju. Na tom se nic nezmění." Pousmála se
. "To je hezký. Taky bych chtěla někoho jako je on."
"Máš dva." Provokovala mě. "Dokonce tři."
"Ani jednoho. S Harrym zatím nechodím." Zdůraznila jsem.
"ZATÍM." Napodobila můj hlas.
"Hahaha." Zasmála jsem se ironicky a šťouchla do ní. "Nech si to, jo!"
"Jasně, neboj se. Tvé přání je mi rozkazem." Šaškovala.
"Je mi to jasný."
HARRY
Když jsem vešel do Katina pokoje, spala. Ležela na zádech a pevně k sobě tiskla polštář. Po celé posteli byly rozházené časopisy a popcorn.
Sedl jsem si k ní a odhrnul jí z tváře pramen vlasů. Zavrtěla sebou a přetočila se na bok. Pořád k sobě tiskla polštář a vypadala tak nevinně.
Opatrně jsem si k ní lehl, abych ji neprobudil a přikryl ji dekou. Ruce jsem jí ovinul kolem pasu a zavřel oči.
O tři hodiny později jsem se probudil a vedle mě nikdo nebyl.
"Kat?" zavolal jsem nejistě.
"No?" vykoukla z koupelny.
"Nic." Oddechl jsem si. "Myslel jsem, že jsi odešla."
"Blázínku." Zasmála se. "Hned jsem u tebe, jo?"
"Fajn." Zazubil jsem se.
Jakmile zalezla zpět do koupelny, shodil jsem kalhoty, svlékl tričko a odhodil věci na druhou stranu pokoje. Ležel jsem tam v celé své kráse, tedy skoro. Přece jen jsem měl boxerky a byl pod dekou.
Byl jsem zvědavý na Katherinin výraz, až mě uvidí. A hlavně jsem doufal, že se dostaneme dál než k líbání.
"Hej, tak jsem přemýšlela…" vešla do pokoje a zůstala zaraženě stát. "To jako myslíš vážně?"
Odhodil jsem deku a přimhouřil oči. "Víc než když před tím."
Kat se ušklíbla. "Tak to by nešlo, Harolde."
"No tak." Škemral jsem.
Skočila vedle mě a zašklebila se. "Všimla jsem si, že poslední dobou myslíš jen na samý prasárny."
"Hej!" šťouchl jsem ji do ramene. "Jen postrádám fyzický kontakt." Vysvětloval jsem.
"Fyzický kontakt?" udiveně se na mě podívala a přejela mi rukou po stehně. "Přijde ti to jako dostatečný fyzicky kontakt?"
Polkl jsem. "Nemůžeš trochu přitvrdit?"
Z hrdla se jí ozval ten zvonivý smích a obkročmo si na mě sedla. "Takhle?" podívala se na mě.
"Pokračuj." Kývl jsem.
Sklonila se ke mně a její vlasy mě pošimraly na tváři. Byla tak blízko, že jsem mohl dopodrobna prozkoumat každý kousíček jejích rtů. Když už jsem se chystal je prozkoumat těmi mými, zazvonil mi telefon.
Otráveně jsem se natáhl pro mobil a přijal hovor. Georgina.
Kat nevypadala moc nadšeně.
"Uvidíme se ve středu, trochu se to tu protáhlo." Omlouvala se.
"Jo, fajn, ve středu. Ahoj." Típl jsem hovor a věnoval se zase Katherine.
"Kde jsme to skončili?"
Složila si ruce na prsou. "Co chtěla?"
"Ale…" mávl jsem rukou. "Jen že přijede ve středu."
"Harry, víš, že to takhle už nemůže jít dál." Řekla smutně.
"Já vím. Nějak to vyřešíme." Pohladil jsem ji po tváři.
"Nerada bych vás rušila," vtrhla do pokoje Danielle. "ale čeká na vás Paul. Míříme do Californie!" mrkla na Kat.
"Co to bylo?" kouknul jsem na ni.
Slezla ze mě a pokrčila rameny. "Tak to já fakt nevím."

FabuLouis Life 14.

8. prosince 2012 v 16:10 | *Michelle* |  FabuLouis Life


Oficiálně jsem s Harrym nechodila. Vlastně jsem s ním nechodila ani neoficiálně. Dohoda zněla tak, že se budeme chovat jako by mezi námi nic nebylo, dokud se nerozejdu s Thomasem. A do toho se mi moc nechtělo. Patřil do mého života už déle, jak dva roky a malá část mého srdce k němu pořád něco cítila.
"Viva la Mexico amigos!" zaječela jsem, když jsme vystoupili z tour busu. Pár lidí se po mě ohlédlo a koukali na mě jako na debila. Já se jen nervózně ušklíbla a vytáhla si kufry.
"Hola, jsem André a budu se starat o vaše pohodlí. Můžu odnést vaše zavazadla, slečno?" přistoupil ke mně opálený mladík v hotelové uniformě. Spolu s ním přišli i další a brali kufry klukům s Danielle.
Kývla jsem a následovala Andrého do hotelu a následně do pokoje.
Mé kufry odložil ke skříni a pak se ke mně otočil. "Budete potřebovat ještě něco?"
"Ne." Usmála jsem se. "Můžete jít."
"Kdybyste něco potřebovala, stačí říct." Položil mi kartu od pokoje na stůl a odešel.
Byla jsem ospalá a tak jsem se ani neobtěžovala s převlékáním nebo vybalováním a šla jsem rovnou spát.
Jako obvykle jsem se probudila pozdě.
"Blbý časový posun!" zaklela jsem. Na budíku bylo 13:15.
Rychle jsem se osprchovala, namalovala a oblékla s šaty. Obula jsem si lodičky, do kabelky hodila peníze, mobil a kartu od pokoje a vyšla ven.
Hned vedle byl Harryho pokoj, zastavila jsem se před ním a zhluboka se nadechla. Zaťukala jsem.
"Dále!" zakřičel Harry.
Otevřela jsem dveře a nakoukla dovnitř. Naskytl se mi pohled na Harryho bez trička. Už se moc nedivím, že je z něj každá tak hotová.
"Pojď dál." Mrkl na mě.
"Né, to je dobrý." Zasmála jsem se.
"Nechceš někam jít?"
Pokrčil rameny a natáhl si tričko. Konečně jsem mohla spustit oči z jeho těla. "Klidně. Mám ale jen dvě hodiny. Ve čtyři máme zvukovou zkoušku."
"Ok, to je akorát. Počkám v hale, jo?"
"Fajn, za chvíli jsem tam." Zazubil se.
Zavřela jsem za sebou a vydala se do hotelové haly.V hlavě mi uvízl pohled na Harryho tělo. Tak dala bych si říct ne, že ne.
V hale jsem se posadila a čekala na Harryho. Slyšela jsem smích, zrovna vcházeli Liam s Danielle, kteří zamířili ruku v ruce do výtahu a hned za nimi Louis. Ten šel ke mně!
Nervózně jsem se zavrtěla a měla jsem strašnou chuť odejít.
"Ahoj." Sedl si naproti mně.
"Ahoj." Zamumlala jsem. Očima jsem těkala z Louise na dveře výtahu a zpět.
"Jak se máš?"
"Jo, fajn." Opověděla jsem. "Ty?" zeptala jsem se ze slušnosti.
"Bylo i líp." Ušklíbl se. "Co tu děláš?"
"Čekám na Harryho."
Louis se divně zatvářil a vstal. "Hm, tak se měj." S tím odešel.
"Aha, konverzace na úrovni." Zamumlala jsem.
"Jsem tu!" bafl na mě zezadu Harry a dal mi pusu na tvář. "Jdem?"
"Jasně." Zvedla jsem se.
"Co je Louisovi?" ptal se a chytil mě za ruku.
Udiveně jsem se podívala na naše propletené ruce a začala se smát.
"Proč se směješ?" koukal na mě ublíženě.
"Jen tak." Povzbudivě jsem se na něj usmála a pevně mu stiskla ruku místo polibku. Už to držení za ruce bylo moc vzhledem k tomu, kolika lidem to může ublížit.
"A jak jsi spala?" vyzvídal Harry.
Procházeli jsme se ruku v ruce po pláži a užívali si tu pohodu. I přes to, že bylo víc jak 30°C, měl Harry čepici vraženou do čela a sluneční brýle. Celá ta kombinace mi přišla dost komická.
Zula jsem si boty a nesla je v ruce. Lodičky nejsou vhodnou obuví do písku.
"Pohádkově. Ty?"
"Zdálo se mi o tobě, tak jak jsem se asi vyspal." Zazubil se a přitáhl si mě k sobě za boky.
Vykroutila jsem se mu a prohrábla ty jeho kudrliny. "Co se ti zdálo?"
"Tak zahrnovalo to nás dva nahé. Docvaklo ti to?" ušklíbl se.
Vyplázla jsem na něj jazyk. "Ty sprosťáku!"
"No dovol?!" bouřil se a chtěl mě povalit do písku.
"To mě nejdřív budete muset chytit, pane Stylesi." Utekla jsem od něj dál.
Harry běžel za mnou a byl pořád blíž. Boty a kabelku jsem odhodila do písku a vběhla jsem do oceánu.
"Sem už se neodvážíš, co?" provokovala jsem ho.
Harryho výraz se z pobaveného změnil na mírně zákeřný a rozběhl se ke mně.
Ani nevím jak, ale najednou jsem polykala slanou vodu.
"Ty debile!" zaječela jsem, když jsem měla hlavu nad vodou.
Harry se výborně bavil a já lapala po dechu. Skočila jsem po něm a držela mu hlavu pod vodou. Zmítal se, kopal a škrábal, ale po chvíli přestal. Lekla jsem se a pustila ho. Jeho bezvládné tělo se vynořila a byl strašně bledý.
"Harry!" třásla jsem s ním. Nereagoval! Bylo mi do breku. Složila jsem hlavu do dlaní a po tvářích se mi kutálely slzy.
"Co řveš?" řehtal se.
Šokovaně jsem na něj hleděla. "Ty blbej, namyšlenej idiote!" křičela jsem.
Harry se stále smál a držel se za břicho. "Já asi umřu." Hejkal.
"To si piš, že umřeš!" zuřila jsem. "Bavíš se?!"
"Přímo královsky." Pokusil se mě obejmout.
"Nedotýkej se mě!" zvedla jsem ruce a vylezla z vody. "Debil." Utrousila jsem.
"No tak, Kat!" běžel za mnou. Otočil si mě k sobě a já se mu vysmekla. "Dělal jsem si srandu!"
"Jo, strašná sranda. Já myslela, že se ti něco stalo, ty demente!"
"No fajn." Svěsila hlavu. "Byla to blbá sranda, přiznávám."
"Máš blbej smysl pro humor, Harolde!" ušklíbla jsem se.
Částečně už jsem byla v klidu, ale pořád jsem měla před očima Harryho bledou tvář a nehybné tělo. Nevím, co bych dělala, kdyby se mu něco stalo.
Harry ke mně přistoupil a upřeně na mě koukal. Už mi bylo jasné, co přijde hned po tom.
Chytil mě kolem pasu a zajel mi rukou do vlasů. Jemně mi skousl spodní ret a zajel mi jazykem do úst. Měla jsem, co dělat, aby se mi nepodlomili nohy. Líbal mě s větší a větší vášní. Nebýt na veřejnosti, tak to neskončí jen u líbání.
Odtrhl se ode mě se spokojeným výrazem. "Vím, že se opakuju, ale jsem z tebe vážně hotovej."
"Ani mi nemluv." Vydechla jsem.
"Měli bychom jít." Řekl a podal mi mé věci. Z hlavy si sundal mokrou čepici a obrátil se ke mně. "Asi jsem ztratil boty."
Podívala jsem se na jeho bosé nohy a vybuchla smíchy. "Koupíme ti jiný, ať se nám nezraníš."
"Fajn." Otřepal si vlasy. "Je hezky ne? Tak akorát počasí na…"
"Na co?" zašklebila jsem se. Bylo mi dost jasné na co.
"Na pořádný skok do bazénu!"

Fabulouis Life 13.

8. prosince 2012 v 16:06 | *Michelle* |  FabuLouis Life


Po pěti hodinové cestě jsem byla unavená jako nikdy před tím, takže hned jak jsme dorazili do Chicaga a ubytovali se v hotelu, jsem šla spát. Probudila jsem se kolem oběda a na nočním stolku našla vzkaz od Harryho.
"Nechtěl jsem tě budit, vypadala jsi strašně unaveně. Budeme dole v restauraci. Přijď za námi. Harry." Přečetla jsem nahlas.
Dala jsem si ledovou sprchu, abych se probudila a lehce se namalovala. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a oblékla si modré legíny. Chvíli jsem se přehrabovala v kufru a nakonec si vzali delší červené tílko a červené Conversky. Popadla jsem kabelku, dala do ní mobil, kartu od pokoje a vyšla jsem ven.
Nebylo těžké je najít, seděli ve VIP salonku a číšník mě k nim dovedl.
"Ahoj." Pozdravila jsem je všechny a sedla si na volné místo vedle Harryho.
Všichni se usmáli (až na Eleanor) a pozdravili mě taky.
"Tohle je Danielle, moje přítelkyně. Danielle, tohle je Katherine, naše fotografka a asistentka v jednom." Představil mě Liam dívce sedící vedle něj. Vypadala sympaticky.
"Těší mě." Nahnula jsem se k ní přes stůl a podala jí ruku.
"Mě taky." Pousmála se a potřásla mi rukou.
"Dáš si něco k jídlu?" ptal se Harry.
"Jo, jasně." Přikývla jsem.
"Číšníku!" zavolal.
Číšník u nás byl během několika vteřin. "Přejete si?"
"Ano, slečna by si chtěla objednat." Ukázal na mě Harry.
"Co to bude?"
"Dala bych si ten kuřecí salát a k pití pomerančový džus." Odložila jsem jídelní lístek.
Číšník si vše zapsal a během pár minut přede mnou stál chutně vypadající salát.
Zatímco jsem jedla, nenápadně jsem sledovala Louise. Nevypadal moc šťastně. Ale co si navařil, to si taky sní.
"Co máte dneska v plánu?" zahuhlala jsem s plnou pusou.
Harry se zazubil a podal mi ubrousek. "Díky." Usmála jsem se.
Viděla jsem Louise, jak na mě koukal. Stále s ním nemluvím. Nebudu ta, která udělá první krok.
"Já jdu s Harrym nakupovat." Ušklíbl se Zayn.
"Jo, slečna Malik nechtěla jít sama." Rýpl si Harry.
Zayn se na něj vražedně podíval. "Byl to tvůj nápad!"
"Já budu s Dan." Usmál se Liam, chytl Danielle za ruku a zamilovaně se na ni podíval. Slušelo jim to spolu!
"No a co ty Nialle?" podívala jsem se na Nialla.
"Klasika. Budu jíst, spát, jíst, spát, no a pak máme koncert. Před tim se ještě najim." Zazubil se.
"Aha." Zamyslela jsem se. "Nemůžu jít s vámi kluci? Potřebovala bych koupit něco sestrám a rodičům." Otočila jsem se k Zaynovi a Harrymu.
Zayn pokrčil rameny. "Jasně, čím víc nás bude, tím líp."
Harry také neměl žádné námitky a tak jsem do sebe hodila salát, zapila ho džusem a byla připravena vyrazit.
"Aspoň mi pomůžeš vybrat něco na sebe." Pronesl Harry, když jsme se zvedali od stolu. Pousmála jsem se a podívala se na skleslého Louise. Ani netušil, jak moc jsem se s ním chtěla bavit. Ale s Eleanor za jeho zadkem to nešlo.
Kolem páté jsme už byli zpět v hotelu. Harry mi pomohl s taškami do pokoje a chvíli i zůstal.
Za několik posledních dnů jsme se dost sblížili a já konečně pochopila, proč je miláčkem tolika dívek. Nešlo mi do hlavy, proč jsem k němu byla tak hnusná.
Vytáhla jsem z tašek všechno, co jsem nakoupila, na postel a užasle na to koukala.
"Asi budu potřebovat nový kufr." Rozpačitě jsem se škrábala ve vlasech.
"No jo, byla jsi k nezastavení." Řehtal se Harry a sedl si na kraj postele.
"Když ono to bylo, tak levný!" vysvětlovala jsem mu, zatímco jsem vše uklízela zpět do tašek.
"Jo, chápu, jsi jen holka." Rejpl si a stáhl mě k sobě.
Seděla jsem na něm obkročmo a rukama se mu opírala o hruď.
"Co jsi tím - jsi jen holka, myslel?!" řekla jsem dost důrazně.
Harry, ležící pode mnou, sebou zavrtěl. "No, holky rády nakupujou, ne?" vyhrkl a stáhl si mě k sobě ještě blíž, až jsem na něm skoro ležela. Byli jsme u sebe tak blízko, že jsem slyšela jeho srdce bít.
Zvažovala jsem, jestli ho políbit nebo ne. Chtěla jsem! Pane Bože, jak moc jsem chtěla! Ale pak jsem si vzpomněla na Thomase.
Harry rozhodl za mě. Chytl mě za boky a začal mě líbat. Nebylo těžké podlehnout jeho kouzlu. Přišlo mi to jako něco, co děláme pořád.
Když jsem ale ucítila, jak mě něco tlačí v podbřišku, musela jsem vyprsknout smíchy a zkazit tak tu "romantickou" atmosféru.
Harry mě ze sebe ublíženě shodil a složil ruce na hrudi.
"No ták!" šťouchla jsem do něj.
"Nech mě!" odsekl a otočil se ke mně zády.
Zezadu jsem ho objala a přimáčkla se k němu. Chvíli se snažil se mi vykroutit, ale nakonec si to rozmyslel.
"Já to jen nečekala." Šeptala jsem mu do ucha a zadržovala smích.
"A já snad jo?" pohodil rukama a zaraženě koukal do země.
"Nevím." Zahuhlala jsem a vybuchla smíchy. U Harryho jsem si to tím moc nepolepšila, ale já prostě nemohla.
"Pane Bože, Harry." Chechtala jsem se.
Harrymu cukaly koutky a já jen čekala na chvíli, kdy se začne smát taky. A nečekala jsem moc dlouho. O pár vteřin později ležel vedle mě a zmítal se křecích smíchu.
Zírala jsem do stropu a poslední náznaky smíchu odeznívaly.
Zhluboka jsem se nadechla a představovala si, jaké by to bylo, kdyby vedle mě ležel Louis.
"Jsem z tebe hotovej, což už jsi určitě poznala." Pronesl Harry vážně a ukázal na svůj rozkrok.
"No…" odmlčela jsem se. "Bylo to trochu nečekaný." Zazubila jsem se.
Harry mě chytil za ruku a obrátil se ke mně čelem. "Já to myslel vážně."
"Jo, já vím. Tak nějak mi to došlo." Vtipkovala jsem.
"Nevím, co mám dělat." Pronesl zoufale.
"S čím?" nechápala jsem. "S Georginou."
"Aha. Hm, no to bude složitý." Trhla jsem sebou. Na Georginu jsem úplně zapomněla. A to si říkám nejlepší kamarádka!
"Miluju tě!" zašeptal a díval se na mě smutným pohledem.
Pohladila jsem ho po tváři a políbila ho. Ještě jsem nebyla připravená to říct. Ne dokud si tím nebudu stoprocentně jistá.