FabuLouis Life 16.

8. prosince 2012 v 16:21 | *Michelle* |  FabuLouis Life


"Můžeme jít?" zeptala jsem se Harryho a zapnula si řetízek.
"Jasně, máš dárek?" zašklebil se na mě a dopnul si poslední knoflík sněhově bílé košile.
"Jsi si jistý tou bílou košilí?" usmála jsem se a naposled se zkontrolovala v zrcadle.
"Proč by ne?" zazubil se.
"Vím, jak si vypadal posledně. Škoda oblečení." Narážela jsem na jeho seznámení s Georginou.
"Dneska nemám v plánu pít." Řekl vážně.
"Tak to si povíme později." Zazubila jsem se.
Vzala jsem dárek a čekala na Harryho.
"Tak jdem?" pobídl mě a otevřel mi dveře.
Vyšla jsem na chodbu a upravila si šaty, aby všechno bylo tak, jak má.
"Vypadáš nádherně." Políbil mě na tvář a zatahal za cop.
"Děkuju. Ty taky nevypadáš nejhůř." Provokovala jsem ho.
Skvěle jsme spolu ladili. Já měla dlouhé rozevlátě tyrkysové šaty, bílé sandálky a psaníčko a Harry bílou košili, tyrkysové kraťasy a bílé tenisky.
Mou poznámku ponechal bez povšimnutí a s obavami se na mě podíval. "Nebude to naše sladění vypadat divně?"
"Náhoda." Mávla jsem nad tím rukou. "Prostě spolu nic nemáme, tak se nebudeme chovat tak, aby to naznačovalo opak."
"Fajn." Kývl a naposled mě políbil, pak zaklepal na dveře Liamova a Daniellina apartmá.
Otevřela nám rozjařená Danielle se širokým úsměvem na tváři.
"Na to kolik je, jsi překvapivě čilá. Já usínám ve stoje." Podotkla jsem.
"Vždyť ještě není půlnoc a navíc, Las Vegas nikdy nespí!" zasmála se.
Vešli jsme dovnitř a položili naše dárky na stůl. Oslava už byla dost rozjetá a Danielle se někam vytratila.
"Pamatuj, nic spolu nemáme." Pošeptala jsem Harrymu a oddělila jsem se od něj.
Ze stolu jsem si vzala kelímek a nalila si vodku. Měla jsem v plánu pít za Harryho. Třeba v opileckém stavu přijdu na něco úžasného.
"Bavíš se?" přistoupil ke mně Louis. Bylo vidět, že už v sobě něco má. A určitě toho nebylo málo.
"Teď jsem přišla, ale jo, docela jo." Podívala jsem se na něj.
"Nechceš si zatancovat?" nabídl mi.
"Jasně, proč ne." Hodila jsem do sebe vodku a odložila kelímek na stůl.
Původně jsem myslela, že nás tam bude maximálně deset a bude to malá oslava, ale na provizorním parketu kolem nás tančilo asi třicet lidí.
Celou dobu jsem měla pravidelný přísun alkoholu, takže jsem po nějaké době byla ve svém vlastním světě.
"I wanna party and bullshit and party and bullshit and party and bullshit and party and party!" zpívala jsem s pozvednutou rukou, ve které jsem držela flašku nevím čeho.
Louis se mi strašně smál, ale ostatní zpívali se mnou.
Točila se mi hlava, ale viděla jsem Harryho smutný výraz. Ničilo mě to, jenže v tu chvíli jsem s tím nebyla schopná něco udělat.
"Pojď se projít." Křičel Louis.
Přes hlasitou hudbu jsem ho neslyšela.
"P - O - J - Ď - S - E - P - R - O - J - Í - T!" hláskoval.
To je poslední věc, kterou si pamatuju.
Ztěžka jsem otevřela oči a zase je hned zavřela. To světlo bylo krutý!
Chtěla jsem nahmatat mobil, ale místo nočního stolku, vedle mě někdo ležel. Asi Harry.
"Zlato?" zachraptěla jsem a otevřela oči. Potřebovala jsem vodu a to nutně.
Podívala jsem se na místo vedle sebe a zaječela. Konečně mi došlo, proč spím na jiné straně postele. Rychlostí blesku jsem vyskočila z postele a přikrývala jsem se dekou.
Co do prdele dělám nahá v posteli s Louisem, který byl očividně taky nahý?!
Naštěstí ležel na břiše a tak jsem viděla jen jeho zadek.
Ale dost hezký zadek, to se musí nechat, pomyslela jsem si a vzápětí hned zavrtěla hlavou, abych tu myšlenku dostala z hlavy.
"Co tu dělám?!" křičela jsem hystericky.
Louis se probudil a přetáhl si přes sebe deku. Koukal na mě s přimhouřenýma očima. "Kolik je?"
"To mě kurva nezajímá!" vztekala jsem se. "Co tu dělám?!"
Otočil se na záda a zívl. "Nevim, proč?"
"Proč? Tebe nezajímá, co tu děláme nazí?!"
Vybuchl smíchy.
"Čemu se sakra směješ?!" řvala jsem na něj. Ještě tohle mi chybělo!
"Já nevím." Ušklíbl se.
"Pane Bože, doufám, že se nic nestalo!" zhrozeně jsem se na něj koukla.
Louis se zamyslel a pak nadzvedl deku a podíval se pod ni. "Myslím, že kdyby mezi námi něco bylo, tak si to pamatuju a když ne já, tak on určitě." Ukázal pod deku.
Vydechla jsem úlevou a rozhlédla se kolem. "Můžeš se otočit? Chci se obléknout." "
Jasně." Zazubil se a otočil se.
Deku jsem nechala spadnout dolů a oblékla si šaty. Byly vlhké. Zavrtěla jsem nad tím hlavou a oblékla si je.
"Co jsme včera dělali?" zeptala jsem se ho.
Louis se ke mně obrátil a evidentně přemýšlel. "No, odešli jsme z oslavy, šli se projít, tys brečela, já tě utěšoval. Pak jsme byli v bazénu a tys šla oblečená," zarazil se.
"Jo, to by vysvětlovalo ty mokré šaty." Plácla jsem se do čela.
"No a strašně rád bych ti pověděl zbytek, ale fakt netuším, jak jsme se sem dostali." Pokrčil rameny a vylezl z postele. Samozřejmě ke mně byl obrácený zády.
Strašně mi vrtalo hlavou, co se dělo.
Otevřeli se dveře a v nich stál Harry. Byl rozcuchaný a jen ve včerejších kraťasech, košili měl v ruce a nevypadala moc čistě.
Louis jen stál a nebyl schopný slova. To vlastně nikdo z nás tří.
Otočil se a zabouchl dveře. Stejně tak jak rychle přišel, tak i odešel.
"Harry!" vyběhla jsem za ním na chodbu. Bylo mi jedno, jak to Louis bude brát, ale bylo mi jasné, že když to Harrymu nevysvětlím, tak si to vyloží špatně. Jako by to udělal každý.
"Co chceš?!" odsekl. Po tváři mu stékala slza a v očích měl smutek a vztek. Viděla jsem, jak zatínal pěsti.
"Je to úplně jinak." Zašeptala jsem.
"Jinak?" řekl ironicky. "Tys pořád nevěděla, co chceš, tak už to asi víš, ne?!"
Rozbrečela jsem se. "Harry, já s Louisem nic neměla. Miluju tebe!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kačaba Kačaba | Web | 9. prosince 2012 v 11:44 | Reagovat

Je to skvělý, ale neuveřejňuj takhle moc dílů. Zveřejni každej den jeden, ať máme nějaký napínání :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama