FabuLouis 31.

6. března 2013 v 14:50 | *Michelle* |  FabuLouis Life

Celý tenhle den začal divně. Probudila jsem se s bolestí hlavy a zad a vyzvracela jsem vše, co jsem za předešly den snědla. Takže vlastně skoro nic.
Josh se pro mě zastavil už v devět ráno. Měla jsem chuť ho zabít. Když na mě vytáhl tu pohádku o tom čím dřív, tím líp, hodila jsem na něj vražedný pohled a celou cestu mlčela.

Ten divný pocit jsem dostala před dveřmi jejich bytu. Josh odemkl a pozval mě dál.
"Christino?!" křičel po celém bytě.
Nervózně jsem stepovala vedle něj a čekala na Christinu. Bála jsem se konfrontace s ní, ale bylo to nevyhnutelné. Musela jsem vědět pravdu.
Z kuchyně vylezla Christina a vyděšeně na mě koukala. "Co ta tu dělá?!" zasyčela.
Protočila jsem oči. Pořád stejná.
"Myslím, že si musíme promluvit." Snažil se Josh o klidný tón.
"Bože, proč se mnou chce každý mluvit." Vzdychla si.
"Věř mi, tak populární nejsi." Vložila jsem se do toho.
Christina se ušklíbla. "Harrymu to tak předevčírem nepřišlo."

Chtěla jsem se na ni vrhnout, ale Josh mě zadržel. "Mrcho!"
Christina se zřejmě bavila. Jakou chuť jsem měla, vyškrábat jí oči.
"O čem?" podívala se chladně na Joshe. Jo, sourozenecká láska.
Josh vytáhl z kapsy bundy stejnou lahvičku, kterou ukazoval mě. "Na co to máš?"
"Co je ti do toho?" ušklíbla se.
"Bože Christino. Vím, co jsi Harrymu udělala! Proč?!" křičel na ni.
"A i kdyby. Zasloužím si ho víc než ona." Zhnuseně se na mě podívala.
"A čím sis ho ty jako zasloužila?!" vyjela jsem na ni.

Josh k ní přistoupil a chytil ji za ramena. "Dala jsi mu ty prášky?"
Vzpurně od něj odvrátila hlavu.
"Ano nebo ne?!"
"Jo, a co jako?!" vyjekla.
Viděla jsem tu bolest v jeho očích. Ať byla Christina jakákoliv, měl ji rád a doufal, že není až tak zlá.
"Spal s tebou?" zeptal se rozzuřeně.
Po tváři jí stekla slza. "Ne." Kuňkla.
"To mi stačí." Pustil ji a otočil se ke mně.
"Jdeme." Jeho rysy ztvrdly. Snažil se nedat najevo, jak moc ho zklamala.

Kývla jsem a následovala ho. Slyšela jsem Christinu, jak vzlyká. Bylo mi jí líto, nelitovala jsem ji proto, že ztratila lásku svého bratra, za to si mohla sama, ale litovala jsem ji pro to, co byla uvnitř. Konečně má to, co si zaslouží.
Christina na mě koukala, tak nenávistně, až mě to překvapilo. "Ani nevíš, jak moc lituju toho, že jsem tě… Jak moc lituju toho, že tě to auto nezabilo."
Zalapala jsem po dechu. Všimla jsem si toho, jak se prořekla. Přece by… Nebo ano?! Je konec. Nadobro. Konec.

Josh mě odvezl domů. Stejně jako předtím jsme celou dobu mlčeli.
"Omlouvám se." Zašeptal, když jsem vystupovala z auta.
Pokusila jsem se o úsměv. "Ty za to nemůžeš."

Šla jsem ještě spát. Měla jsem o čem přemýšlet. K Harrymu se vrátit nemůžu, ale musím se mu omluvit. Proč je všechno tak zamotané? Přála bych si jeden jediný den, kdy bych nemusela řešit, jestli budu s Harrym nebo Louisem a proč je miluju oba. Jediný normální den.
Někdy jsem si přála, abych si nikdy nic nezačala s ani jedním, protože pak by bylo vše jednodušší.

Probudil mě zvonek. Pak mi došlo, že jsme měla s Louisem domluvené, že mi pomůže se stěhováním. Jakmile jsem se zvedla z postele, zatočila se mi hlava a zvedl žaludek. Zhluboka jsem se nadechla a bylo to pryč. Ozvalo se další zvonění a klepání na dveře.
"Ahoj." Otevřela jsem.
Žádná slova nedokážou popsat, jak skvěle vypadal. Ten jeho široký úsměv, zářivě bílé zuby. "Ahoj."
Ten pocit se najednou vrátil. Nechala jsem tam Louise stát a běžela na záchod.
Klekla jsem si a sklonila se nad mísou. Bylo mi strašně špatně. Cítila jsem, jak mi Louis drží vlasy.
Otřela jsem si ústa. "Děkuju."
Chytl mě a zvedl mě. "Nemáš zač."

Odvedl mě do obýváku a tam mě posadil na sedačku. Byl tak milý.
"Jsi v pohodě?" zeptal se. Slyšela jsem ten strach v jeho hlase. Proč takový nebyl i Harry?
Zavrtěla jsem hlavou. "Je mi hrozně. Dneska jsem zvracela už podruhý."
"Ach jo." Povzdechl si. "Zavolám klukům a oni mi s tím stěhováním pomůžou. Ty bys měla jít spát." Podíval se na mě divně.

Neměla jsem sílu něco namítat. Louis počkal, než jsem si vyčistila zuby a pak mě uložil do postele. Přišla jsem si jak malá.
Pohladil mě po tváři a dal mi pusu na čelo. "Spi. Až to budeme mít hotový, tak přijdu, ok?"
"Miluju tě Louisi."
Zjevně ho to potěšilo, protože se mu na tváři objevil úsměv. "Já tebe taky, ale teď už spi."
"Víš, Harry to neudělal."
"Neudělal co?" nechápal.
"On s ní nespal. Říkal pravdu." Zašeptala jsem.
Louis zesmutněl. Bože, proč jsem to vůbec říkala?! "Uvidíme se později.

Když odešel, začala jsem brečet. Možná není chyba v nich, ale ve mně. To já vždycky všechno zničila. Zničila jsem Louisovo přátelství s Harrym a teď jim oboum ničím vztahy.

LOUIS
Viděl jsem jak je Harry zničený. On ji opravdu miloval a miluje. O to je všechno horší a složitější. Když už jsme měli všechno hotové a Liam, Zayn a Niall se cpali jídlem, které si objednali, odtáhl jsem si Harryho stranou.
"Ona ví, že jsi to neudělal." Řekl jsem mu.
Zvedl hlavu. V jeho obličeji bylo konečně něco jiného než smutek. Naděje. "Vážně?"
Přikývl jsem. "Jo. Jen jsem chtěl, abys to věděl."
"Já věděl, že se to vyřeší!" objal mě.
Musel jsem se od něj odtrhnout. "A taky si myslím, že je těhotná."
Harry zbledl. "To není možné."
Pokrčil jsem rameny. "Já s ní nespal." Bohužel.
Nechal jsem ho tam stát a šel klukům říct, že už můžou jít a, že děkuju za pomoc.

Když jsem šel za Kat, našel jsem ji zase zvracet. Stál jsem ve dveřích koupelny a sledoval ji. "Možná bys měla jít k doktorovi."
"Nic mi není!" odsekla. Opláchla si obličej vodou a zase si vyčistila zuby.
"Jsi si tím tak jistá?" ušklíbl jsem se.
Hodila na mě vražedný pohled. Určitě tušila, co s ní je.
"Něco s tebou je, Katherine." Promluvil jsem.
Otočila se a v očích měla slzy. "Bojím se Louisi."

Přitáhl jsem si ji k sobě a objal ji. Rozvzlykala se a já ji hladil po zádech ve snaze ji uklidnit. "Všechno bude v pořádku." Zašeptal jsem jí do ucha.
"Myslíš?" vzhlédla ke mně.
Políbil jsem ji na rty. "Ať se děje cokoliv, máš mě."
"Děkuju. Ani nevíš, jak moc. Jsem tak ráda, že tě mám."

Pevně jsem ji stiskl. Teď už ji nenechám odejít. NIKDY! Čekal jsem na ni tak dlouho, že mi už nic nezabrání, být s ní. I kdyby byla těhotná. Nevzdám se jí!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama