FabuLouis Life 29.

6. března 2013 v 14:50 | *Michelle* |  FabuLouis Life

HARRY

Otočil jsem se na bok, abych mohl Katherine obejmout. Místo vedle mě ale bylo prázdné. Otevřel jsem oči. Bože, blbý světlo.
Vzápětí mi došlo, proč vedle mě Kat není. Tak moc mi chybí. Z posledního týdne jsem si moc nepamatoval. Každé ráno to bylo to samé probuzení, hledal jsem ji vedle sebe a ona tam nebyla. Kdybych aspoň věděl, co jsem udělal! Nemám tušení, jak jsem se vedle té holky mohl objevit nahý v posteli, ale zaručeně jsem s ní nic neměl. Nebo jo? Každopádně Katherine mě ignoruje. Nezvedá mi mobil, neodpovídá na zprávy a tváří v tvář se mi vyhýbá. Ublížil jsem jí, aniž bych něco udělal.

Kdyby někdo nezvonil, ani bych nevylezl z postele. Opláchl jsem si obličej ledovou vodou a šel se podívat, kdo zvoní.
Za dveřmi stála Katherine a… Louis? Třeba si chce promluvit.
"Katherine, díky Bohu…" otevřel jsem dveře.
Zvedla ruku. "Nenamáhej se, jdu si pro své věci." Obešla mě a vešla dovnitř.
Louis stál pořád venku. "Prosim." Pokynul jsem mu.
"Počkám tady." Zavrtěl hlavou. "Zvládne to sama."
"A proto jsi šel s ní?" ušklíbl jsem se.

"Kámo," položil mi ruku na rameno. Měl jsem chuť mu dát pěstí, i když jen chránil mou přítelkyni. Bývalou přítelkyni. "Nemůžeš čekat, že ti padne kolem krku po tom, co ses vyspal s Christinou."
"Já s ní kurva nespal!" zařval jsem na něj.
Kat kolem mě prošla s kufry, ani se na mě nepodívala. "Jdeme Lou."
Díval jsem se na ni a cítil, jak mi vlhnou oči. "Katherine." Zašeptal jsem.
Neotočila se. "Sbohem Harry." Zavřela za sebou.

Praštil jsem pěstí do zdi a svezl se na zem. "Já tě kurva miluju!"
Chci ji zpátky! Udělám cokoliv, abych ji dostal zpátky.
Potřeboval jsem mluvit s tou holkou, ale nemám její číslo. Prohledal jsem svoje věci z toho večera. Bingo!
"Určitě hledáš moje číslo. Máš ho v mobilu. PS: Byl jsi úžasnej." Přečetl jsem nahlas. Měl jsem vztek, já s ní vážně nic neměl.

Její číslo fakt bylo v mém mobilu. Vytočil jsem ho a čekal, než to zvedne.
"Ano?"
"Musíme si promluvit!" vyštěkl jsem.
Z druhého konce se ozval její smích. "Chceš si to zopakovat Harry?"
"Musíme si promluvit!" zdůraznil jsem.
"Fajn." Vzdychla otráveně. "Kde a kdy?"
"Dnes v sedm v té kavárně u Big Benu."
"Budu tam. Měj se Harry."
Položil jsem jí to a hodil sebou na postel.

Všechno se přece musí vyřešit, ne? Třeba se nakonec zjistí, že to bylo jedno velké nedorozumění a Kat se ke mně vrátí. Přišlo mi jakoby se Kat pohnul dál a já jí už nezajímal.
Vzal jsem znovu telefon a napsal jí SMS: Promluvíme si? Miluju tě! Xx
Po pár minutách mi odepsala: Harry, uvědom si, že s tebou nechci už nic mít. Nejsem ten typ holky, která odpustí nevěru. Jdi za Christinou, vypadalo to, že v posteli vám to klape ;)
Odpověděl jsem jí: Sejdeme se a promluvíme si. Nic jsem s ní neměl. Věř mi. PROSÍM!
Myslel jsem, že už nenapíše, ale napsala: Už mě to unavuje… Když se s tebou sejdu, dáš mi pak pokoj???
I když nerad, odpověděl jsem jí, že ano. Napsala mi zpátky, že se uvidíme zítra u mě a ještě napíše, v kolik přijde.

Byl jsem radostí bez sebe. Už jen vyřešit Christinu a vše bude tak, jak má.

Seděl jsem v kavárně, kde jsem se měl sejít s Christinou. Bylo 19:15 a ona nikde.
"Harry omlouvám se, nestíhala jsem!" přiletěla ke mně.
Vážně si Katherine myslí, že bych spal s tímhle? Zjevně jí zabralo tolik času nakreslit si obličej, Byla to klasická štětka. Špatně odbarvené blond vlasy, tuna make-upu, rudá rtěnka, uplý top, krátká sukně a laciné kozačky nad kolena na podpatku. Pane Bože, jestli mě s ní někdo uvidí!
"Tak o čem jsi chtěl mluvit?" usmála se a odhalila své zažloutlé zuby.
Zavrtěl jsem hlavou. "Co jsme spolu měli?!" vybalil jsem na ni.
"Chceš to popsat celý nebo to mám shrnout?" zazubila se.
"Shrň to." Protočil jsem oči.
"Úžasný sex."

Zaraženě jsem se na ni podíval. "My spolu nic neměli."
"Ale měli, Harry." Odporovala mi. "Mám ti to popsat?"
"Hele," zvýšil jsem hlas. "Kdybych s tebou spal, tak o tom vím."
"Byl jsi opilí." Ušklíbla se.
"Nic jsem nepil." To vím jistě. Pil jsem jen nealko, protože mi nebylo zrovna nejlíp.
"Takhle se nikam nedostaneme.
"Jo, to máš pravdu." Zvedl jsem se. "Měj se."

"Počkej!" chytila mě.
"Co je?!" otočil jsem se.
"Vyfoť se aspoň se mnou." Prosila.
Kývl jsem a nechal ji, ať nás vyfotí.
"Sbohem."
"Moje číslo máš, kdybych to chtěl zopakovat!" zakřičela za mnou.
No to určitě.

Do hajzlu, nic jsem nevyřešil a nic jsem se nedozvěděl.

LOUIS
"Večeře je hotová!" nakoukl jsem do obýváku.
Kat vyskočila ze sedačky a šla za mnou do kuchyně.
"Páni," zírala na prostřený stůl a jídlo na něm. "Jsi úžasnej Louisi! Děkuju!" objala mě.
Pevně jsem ji k sobě přitiskl a zabořil jí nos do vlasů. Tak krásně voní.
Odtáhl jsem se od ní. "Přece nemůžeš žít jen o zmrzlině." Zazubil jsem se. "Tak se do toho pustíme?"
Kývla a sedla si. Posadil jsem se vedle ní a pustili jsme se do jídla.

"Lou, je to výborný." Zahuhlala s plnou pusou.
Zasmál jsem se. "Díky."
"Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposled měla domácí a hlavně teplý jídlo." Ušklíbla se.
"Jsme na tom stejně." Mrkl jsem na ni. "Co děláš zítra?"
"Musím si najít byt." Prohodila. "Georgina se vrací už příští týden."
"A potom?"
Znervózněla. "Musím za Harrym."
Málem jsem se zadusil. "Cože?! Musíš?!"
Pokrčila rameny. "Dokud si s ním nepromluvím, tak mi nedá pokoj."

Po zbytek večeře jsem už nemluvil. Umyl jsem po sobě a Kat nádobí a chystal se k odchodu.
"Už půjdu." Prolomil jsem ticho.
"Už?" doprovodila mě ke dveřím.
Kývl jsem. Kat mě objala. Byla tak zranitelná. Odtáhla se ode mě a podívala se na mě. Musel jsem. Uchopil jsem ji za bradu a jemně ji políbil na rty.
"Zavolej mi, jestli se ti bude chtít." Pohladil jsem ji po tváři a odešel.
Cítil jsem její pohled v zádech, ale neotočil jsem se. Rozhodne se sama.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama